Antwort Jak určit pád u podstatných jmen? Weitere Antworten – Jak se určují pády podstatných jmen
umime.to/BWA
1. pád | nominativ | Kdo Co |
---|---|---|
2. pád | genitiv | Koho Čeho |
3. pád | dativ | Komu Čemu |
4. pád | akuzativ | Koho Co |
5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.PRAVIDLA – Pádové otázky
- pád (nominativ) KDO CO káva, květina, lesy, babička.
- pád (genitiv) bez KOHO ČEHO (bez) sněhu, internetu, přítele.
- pád (dativ) KOMU ČEMU
- pád (akuzativ) KOHO CO
- pád (vokativ) OSLOVUJEME, VOLÁME. Mirku, Alíku.
- pád (lokál) o KOM, o ČEM (o) psovi, dírách, mužích.
- pád (instrumentál)
Jaký je pád do školy : Ptáme se otázkou KAM, do školy, čili použijeme čtvrtý pád.
Jak poznat 4 pád
Gramatika v komunikační situaci aneb Výuka pádů prakticky. Nemá smysl, abychom studentům vysvětlili, že akuzativ je čtvrtý pád, ptáme se na něj otázkou koho, co, a napsali na tabuli přehled koncovek.
Jak poznat 4 pád v němčině : Po neurčitém členu a také po přivlastňovacích zájmenech a po kein v jednotném čísle jsou koncovky přídavného jména v 1. pádě rodu mužského, ženského a středního -er, -e, -es, u ženského a středního rodu to platí i pro 4. pád. V ostatních pádech je koncovka -en.
Na tento nácvik a procvičení je vhodné vytvořit si kartičky s pády, rozstříhat a dále:
- – skládat, jak za sebou patří
- – přikládat čísla k pádům.
- – seřaďte pády a jeden dejte bokem, dítě musí říci, který chybí
- – další možnost je vytáhnout jeden pád z hromádky pádů a úkolem je říci pád před tím, pád za tím.
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Obě tyto mluvnické kategorie jsou vyjadřovány vždy připojením jediné koncovky, např. koncovka -u ve tvaru ženu vyjadřuje akuzativ a jednotné číslo slova žena.
V jaké třídě se učí pády
Naučme se společně s žáky 3. ročníku skloňování podstatných jmen podle pádových otázek. Vyzkoušíme si skloňování slova žába v jednotném i množném čísle. Při určování pádů si také zahrajeme hru s plácačkou na mouchy.Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Obě tyto mluvnické kategorie jsou vyjadřovány vždy připojením jediné koncovky, např. koncovka -u ve tvaru ženu vyjadřuje akuzativ a jednotné číslo slova žena.Gramatika v komunikační situaci aneb Výuka pádů prakticky. Nemá smysl, abychom studentům vysvětlili, že akuzativ je čtvrtý pád, ptáme se na něj otázkou koho, co, a napsali na tabuli přehled koncovek.
Skloňování přídavných jmen po členu určitém
jednotné číslo | ||
---|---|---|
rod | mužský | ženský |
3. pád | -en | -en |
4. pád | -en | -e |
množné číslo |
Jaký je 4 pád : 4. pád, akuzativ: (Vidím) Koho
Jak jdou za sebou pády : Pády u podstatných jmen
- pád, nominativ: Kdo Co
- pád, genitiv: Bez koho Bez čeho
- pád, dativ: Komu Čemu
- pád, akuzativ: (Vidím) Koho Co
- pád, vokativ: Oslovení, volání
- pád, lokál: O kom O čem
- pád, instrumentál: S kým S čím
Co je 6 pád
Lokál (L, 6. pád) se v současné češtině vždy pojí s předložkami (o, na, v(e), při, po), v minulosti však existoval i bez předložek, jak o tom svědčí i nejstarší dochovaná česká věta: Pauel dal gest ploscoucih zemu, tj. Pavel dal v Ploškovcích zemi.
Co se v tomto ročníku naučím
Poznávám nové mluvnické kategorie určované u sloves, a to slovesný vid, slovesnou třídu a slovesný vzor. Učím se číst graficky znázorněná souvětí a trénuji interpunkci. Zejména psaní čárky ve větě jednoduché.V páté třídě se seznamuji se stavbou slova. Vím, co je to předpona, kořen, přípona a koncovka. Také vím, jak se slova tvoří. Učím se pravopis skupin bě, pě, vě a mě / mně.
Jaký je 3 pád : Pády
Číslo | Pád | |
---|---|---|
Pl. | 3. | Dativ |
4. | Akuzativ | |
5. | Vokativ | |
6. | Lokál |