Vzory dělíme podle hlásky před koncovkou -e na tvrdé (nese, bere) a měkké (maže, peče, umře).U sloves se dá určit OSOBA, ČÍSLO a ČAS. INFINITIV je neurčitý tvar slovesa, nedá se určit ani osoba, ani, číslo ani čas. Většinou končí na -t ( někdy -ci, -ct), např.: jít, vařit, volat, péct, říci….Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;

Kolik máme slovesných trid : V češtině rozdělujeme slovesa do pěti slovesných tříd. Jejich pojmenování je jednoduché, říká se jim totiž první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá.

Co to je vzor u sloves

Stejně jako u podstatných jmen i u sloves určujeme vzory, které rozhodují o podobě všech tvarů daného slova. Určují také, jaký tvar bude v kterém případě správný. Problematičtější na psaní jsou například tvary 3. osoby množného čísla v přítomném čase, rozkazovací způsob, minulý čas 3.

Co je to vzor : umělecké dílo, z kt. jiné dílo vychází; předloha 2: studium literárních vzorů; snaha dostihnout klasické vzory (v umění) 5. celkový vzhled, tvar, forma něj.

Tipy k určování slovních druhů

Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.

Jak se skloňuje sloveso

Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.Soubor formálních vlastností, na jejichž základě se rozdělují česká slovesa, resp. jednoduché slovesné tvary.Stejně jako podstatná jména dělíme nejdříve na rody a poté na vzory i slovesa dělíme v rámci tříd na vzory. Nejjednodušší je v tomto ohledu 5. třída, která má pouze jeden vzor, a to dělá. U dalších tříd rozhodují o příslušnosti ke vzoru nejčastěji tvary přítomného času a tvary minulého času.

Vzor (paradigma) je slovo, které reprezentuje určitou ohýbací třídu při skloňování nebo časování slov stejného typu. Přiřazení ke vzoru je ve flektivních jazycích morfologickou kategorií především sloves a jmen. Každé flektivní slovo se ohýbá určitým způsobem, přičemž jednotlivá slova vytvářejí určité ohýbací typy.

Jak určit rod : V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Jak určit mužský vzor : Vzor muž: muž bez mužE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E (např. učiteL bez učitelE).

Jak se nejrychleji naučit slovní druhy

Někdy pomůže nejdříve určit, zda je dané slovo ohebné, nebo ne a podle toho pak vybírat z příslušných slovních druhů. Cvik je polovina úspěchu – zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky.

Mezi ohebné slovní druhy patří

Ohebné slovní druhy můžeme skloňovat (= dávat do různých pádů) nebo časovat (= dávat do různých osob). Určujeme u nich mluvnické kategorie.Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Jak určit koncovky : Jak určit příponu Nejdřív musíme znát kořen slova. Poté zjistíme, zda je ve slově koncovka a případně ji určíme. Zbude-li něco mezi kořenem a koncovkou, je to přípona.