Zeleninu, kterou chcete v páře vařit, nakrájejte na malé kousky. Suroviny skládejte do pařáčku od nejtvrdších po měkké. To znamená, že například mrkev a brambory budou dole, květák a kukuřice spíše nahoře. Stejně tak maso bude v pařáčku dole, ryby zase nahoře.hrášek, špenát, rajčata či houby se vaří zhruba 5-10 minut. ryby, kuřecí maso, brokolice, květák, paprika, chřest, pórek a kostičky mražené zeleniny potřebují ke své přípravě kolem 10-15 minut. brambory, mrkev, růžičková kapusta, celer či fazole se připravují o něco déle, ideální rozmezí je 20-30 minut.Ale zase tolik, aby se vám během vaření všechna neopařila. Do hrnce vložte síto se zeleninou, zakryjte pokličkou a vařte, dokud zelenina nezměkne. JAK DLOUHO VAŘIT ZELENINU V PÁŘE: MRKEV, ZELÍ, RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA – 10 minut.

Jak se vaří kořenová zelenina : Pečte zeleninu při 200 až 220 °C. Paprikám a rajčatům bude bohatě stačit 15 minut, kořenové zelenině jako mrkvi dejte 20 až 25 minut. „Brambory kvůli vysokému obsahu škrobu, zvlášť u těch v zimě skladovaných, pečte raději déle při teplotě 180–185 °C,“ doporučuje výživová poradkyně Zuzana Pavelková Šafářová.

Jak dlouho vařit zeleninu v páře

V hrnci uveďte do varu tolik vody, aby sahala lehce pod pařák. Ten pak vložte do hrnce a postavte do něj misku. Hrnec přikryjte pokličkou a jeho obsah vařte v páře čtyři až pět minut.

Jak dlouho se dělá zelenina na páře : Doba vaření jednotlivých potravin v pařáčku:

Doba vaření	Potravina
5 – 10 minut	Hrášek, špenát, rajčata, houby
10 – 15 minut	Ryby, kuřecí maso, brokolice, květák, paprika, chřest, pórek, kostičky mražené zeleniny
20 – 30 minut	Brambory, mrkev, růžičková kapusta, celer, fazole

15. 8. 2020

Doba vaření jednotlivých potravin v pařáčku:

Doba vaření	Potravina
5 – 10 minut	Hrášek, špenát, rajčata, houby
10 – 15 minut	Ryby, kuřecí maso, brokolice, květák, paprika, chřest, pórek, kostičky mražené zeleniny
20 – 30 minut	Brambory, mrkev, růžičková kapusta, celer, fazole

15. 8. 2020

Základní princip vaření v páře je jednoduchý: voda se zahřívá, dokud nezačne vřít. Vzniklá vodní pára stoupá vzhůru a vaří potraviny. Při běžném vaření v páře jednoduše naplníte hrnec malým množstvím vody. Potraviny vložíte do cedníku nebo košíku a umístíte je nad vodu.

Jak dlouho se vaří kořenová zelenina

Mrkev a celer oloupeme a vložíme do hrnce, pokud je mrkev příliš dlouhá, překrojíme jí napůl. Zalijeme vodou, osolíme malou lžičkou soli a přidáme dvě až tři lžíce octa. Přivedeme k varu a vaříme 10 – 15 minut, aby zelenina byla měkká, ale ne rozvařená.Dresink. Očištěnou zeleninu naporcujeme na malé kusy a vložíme na pařák nad bylinkovou páru (voda s bylinkami a kouskem čerstvé kurkumy či zázvoru). Ocet svaříme se šafránem, aby pustil barvu a chuť, necháme vychladnout a vymícháme s olejem, nadrobno krájenou šalotkou a solí.– Zeleninu vaříme jen krátce, dokud nebude al dente – příliš dlouhé vaření snižuje množství výživných látek. – Většina výživných látek během tepelného zpracování pronikne do vody, ve které se zelenina vařila. Proto ji nevyléváme, můžeme z ní připravit například polévku.

Živiny a vitamíny se při něm z velké části zachovají. Při vaření voda vyplavuje mnoho minerálních látek, ale při vaření v páře jich většina zůstává vázána v potravinách. Při vaření v páře je také snazší najít optimální okamžik vaření: při vaření v horké vodě je konzistence rychle pryč, pokud se na chvíli rozptýlíte.

Co všechno patří do kořenové zeleniny : Mezi nejpoužívanější druhy kořenové zeleniny patří mrkev, petržel, ředkvičky, celer, tuřín, červená řepa, topinambury, ale třeba i křen nebo zázvor, které se pro svou štiplavost a vysoký obsah dráždivých látek používají jen v menším množství a spíše jako koření.

Jak dlouho se vaří zelenina : Zelenina s dlouhou dobou vaření (20-30 minut): Růžičková kapusta, mrkev, zelené fazolky, celer, cibule, dýně, brambory, artyčoky. Zelenina se střední dobou vaření (10-15 minut): Brokolice, květák, zelí, kukuřice, lilek, zelené papriky, pórek, chřest.

Co patří mezi zeleninu

Košťálová, kořenová, listová zelenina či bylinky

Kořeny, hlízy, bulvy nebo košťály jsou ZELENINA (tj. mrkev, petržel, řepa, celer, zázvor, křen, pastinák, brambor, ředkvička, tuřín aj. Dále pak cibuloviny: cibule, česnek, pórek, pažitka a košťáloviny: květák, brokolice, kedlubny, romanesco atd.)

Kořenová zelenina se hodí téměř do jakéhokoliv jídla. Zazáří jako příloha k masu, rozehraje základ polévky nebo omáčky, doplní těstoviny, rizota i nákypy. Sluší jí to i v úpravách nasladko – od dezertů přes smoothie až po zmrzlinu.Na světě se jako zelenina využívá kolem 1 200 rostlinných druhů, patřících asi do 80 čeledí, hodně jsou zastoupeny miříkovité, bobovité, brukvovité, tykvovité, hvězdnicovité a merlíkovité. V Evropě se pěstuje přibližně 150 druhů zeleniny, v České republice asi 50 druhů (pro trh asi 30 druhů).

Jaký druh zeleniny je pažitka : Pažitka, lidově šnytlík, je oblíbenou naťovou zeleninou. Z botanického hlediska jí řadíme do rodu česnek (Allium) – malá cibule má přibližně 1 cm v průměru. Obsahuje hodně vitamínů a minerálů, zvláště B2, C, vápník a draslík. Její cibulové aroma povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení.