Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum. Atomové jádro představuje 99,9 % hmotnosti atomu. Průměr jádra činí přibližně 10−15 m, což je přibližně 100 000× méně než průměr celého atomu.Za normálních okolností je počet elektronů v obalu stejný jako počet protonů v jádře – atom je navenek elektricky neutrální. Atom určitého chemického prvku má (podle pořadí prvku v Mendělejevově tabulce) v obalu určitý počet elektronů a v jádře stejný počet protonů.Charakteristika jádra

Atomová hmotnost se vyjadřuje v hmotnostních jednotkách: 1 hj = 1,66·10−27 kg. Každý atom je charakterizovaný protonovým a nukleonovým číslem, na základě toho rozlišujeme: Izotopy – Složené z atomů, které mají stejné protonové, ale různé nukleonové číslo. Liší se tedy počtem neutronů.

Co je v obalu atomu : je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.

Jak velký je Proton

Poloměr protonu je 0,84 femtometru (1 fm = 10−15 m). Vnitřní struktura protonu: dva kvarky u a jeden kvark d.

Co obklopuje jádro buňky : karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky. Jedná se o váček obalený dvěma buněčnými membránami, který má v průměru 5–10 mikrometrů.

Většina objemu atomu je "prázdná", podobně jako je prázdná většina meziplanetárního prostoru. Rozměry atomu jsou nepatrné, přibližně 10-10 m, tedy jedna desetimilióntina milimetru. Jádro atomu je však ještě mnohem menší – jeho "průměr" je ještě asi stotisíckrát menší, kolem 10-15 m.

S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.

Kolik km je to k jádru

Tvoří téměř třetinu hmotnosti Země, neboť je podle doposud uznávaných teorií složeno z drtivé většiny z železa a niklu. Zemské jádro se dělí na vnější a vnitřní část. Vnější začíná v hloubce okolo 2900 km pod povrchem. Vnitřní, doposud tradované jako pevné a jednolité, pak začíná od 5000 km pod povrchem.Většina objemu atomu je "prázdná", podobně jako je prázdná většina meziplanetárního prostoru. Rozměry atomu jsou nepatrné, přibližně 10-10 m, tedy jedna desetimilióntina milimetru. Jádro atomu je však ještě mnohem menší – jeho "průměr" je ještě asi stotisíckrát menší, kolem 10-15 m.Neutron – částice složená ze tří kvarků (ddu) se spinem 1/2, hmotností 1,675×10−27 kg (940 MeV) a nulovým elektrickým nábojem. Volné neutrony jsou nestabilní se střední dobou života 886 s (15 minut) a poločasem rozpadu 10 minut.

Většina buněk má mikroskopické rozměry, průměrná velikost kolísá mezi 1,02 – 1,0 nm (nanometr: 10-9).

Jaká buňka nemá jádro : Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Co je menší než atom : Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.

Kolik váží 1 atom

Atomy a molekuly se váží velice špatně. Skutečná hmotnost atomů a molekul je nepředstavitelně malá. Jeden atom uhlíku, který obsahuje šest protonů, šest neutronů a šest elektronů, váží 0,000 000 000 000 000 000 000 000 019 kg (1,9 · 10–26 kg).

V přírodě se vyskytuje 92 různých druhů atomů. Látky, které jsou složeny jen z jednoho druhu atomu, se nazývají prvky (např. kyslík, železo, měď, hliník…).Je známo asi 256 druhů atomů (nuklidů), které jsou stabilní, a mnoho dalších, jejichž jádra jsou nestabilní a samovolně se radioaktivně rozpadají.

Kolik km je to do zemskeho jadra : Tvoří téměř třetinu hmotnosti Země, neboť je podle doposud uznávaných teorií složeno z drtivé většiny z železa a niklu. Zemské jádro se dělí na vnější a vnitřní část. Vnější začíná v hloubce okolo 2900 km pod povrchem. Vnitřní, doposud tradované jako pevné a jednolité, pak začíná od 5000 km pod povrchem.