K vápnění půdy se nejčastěji používá pálené vápno nebo mletý vápenec. Pálené vápno rychleji přijímá vlhkost a je vhodnější do těžké půdy, mletý vápenec uvolňuje vápník pomaleji a je vhodný pro vápnění lehkých a středně těžkých půd. Vyzkoušet můžete například dusíkaté vápno Perlka nebo dusíkaté vápno Forestina.Kdy musíme vápnit Při pH půdy, které je větší než 7,2 nevápní se vůbec. Při pH 6,5–5,5 na 100 m2 aplikujte 10 kg vápna. Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna.Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec.

Kdy hnojit vápnem : Jedná se o celosezónní hnojivo, které dobře funguje na podzim, na jaře a v létě. Použijte jej po analýze vzorků půdy, pokud je půda příliš kyselá a její hladina hořčíku je příliš nízká.

Kdy použít Dolomitický vápenec

Použití: Používá se na podzim po sklizni nebo na jaře před setím jedenkrát za 3 roky. Dolomitický vápenec se ručně, nejlépe po dešti, rozhodí lopatkou a zapraví do půdy, zarytím nebo zaoráním. Nevhodné pro kyselomilné rostliny.

Čím Odkyselit půdu : Připravte si půdu: Půda musí být propustná, vhodná je písčitá nebo písčito-hlinitá a dobře zásobená organickou hmotou. Pokud je půda kyselá, pokuste se ji odkyselit přidáním vápna. Můžete také přidat perlit nebo rašelinu k lepšímu odvodnění – pozor ale rašelina je spíše kyselá.

Oxidové vápno: dávkování

Pro lehké a střední půdy se dávky vápna na hektar pohybují od 0,4 tuny do 1 tuny. Těžké, kyselé půdy vyžadují kolem 1,2 tuny hnojiva na hektar. Konkrétnější množství potřebného vápna lze samozřejmě určit pouze na základě vzorku půdy.

Ve specifickém rámci stavebních vápen jsou pod termínem vzdušné vápno označovány dva produkty: „nehašené“ vápno, skládající se převážně z oxidu vápenatého; „hašené“ vápno, skládající se převážně z hydroxidu vápenatého.

Jaké vápno na hnojení

Nejlepším prostředkem je použití dusíkatého vápna. Jedná se o víceúčelové pozvolně působící granulované dusíkato-vápenaté hnojivo. Barva tohoto hnojiva je tmavě šedá až černá s výrazným zápachem po karbidu. Obsahuje přibližně 18 % dusíku a 50 % vápníku.Není vhodné vápnit těsně před pěstováním brambor, rebarbory, kukuřice. Nevápníme ke kyselomilným (acidofilním) rostlinám: borůvky, brusinky aj., z okrasných azalky, rododendrony, vřesy,…Vhodné ke stabilizaci zemin při výstavbě. Zmírňuje kyselost půdy v biozemědělství. Oblast použití Tradiční přírodní pojivo. Vysoká chemická čistota.

Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.

Co pěstovat v zásadité půdě : Na zásaditých půdách se pěstují rostliny, které se obecně označují jako bazifyty či alkalofyty. Patří mezi ně třeba bučiny, lipiny nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.

Jak zjistit vápenec : Známým postupem, jak zjistit, že kámen nebo třeba i drť obsahuje vápenec je kápnutím octa (kyseliny, v tomto případě octové) na testovaný kámen s tím, že pokud začne kapalina šumět, je v kameni přítomný vápenec. Kyselina totiž reaguje s uhličitanem vápenatým.

Na co se používá hašené vápno

Nejdůležitějším a nejrozšířenějším způsobem využití vápna je jako pojivo maltovin, omítek a jako povrchové úpravy v podobě vápenných nátěrů.

Optimální interval vápnění je jednou za 3 až 4 roky. Mnohé zeleniny, kromě košťálovin, jsou na silné čerstvé vápnění citlivé. Proto je vhodnější vápnit častěji v menších dávkách.Obsahuje 55% vápníku (CaCO3) a 35% hořčíku (MgCO3). Hnojivo se aplikuje na podzim (kořenová zelenina výhradně na podzim) nebo na jaře rozhozem na plochu. Hnojivo může být přidáváno i do kompostů.

Co má nejvíc vápníku : Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka). Nedostatkem kalcia jsou ohroženi pacienti s intolerancí laktózy, při níž je vhodné jíst mléčné výrobky s menším množstvím laktózy.