Úplně zbavit člověka svéprávnosti dnes není možné. Nový občanský zákoník tuto možnost zrušil a stanoví, že omezit něčí svéprávnost je možné maximálně na tři roky. Pokud je zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.Je nezbytné zmínit, že svéprávnost nelze zrušit (oproti původní úpravě občanského zákoníku z roku 1964) a člověk se své svéprávnosti nemůže vzdát. Svéprávnost lze pouze omezit .Podat návrh na zrušení nebo úpravu omezení svéprávnosti může kdykoliv i sám člověk s omezenou svéprávností. Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází opatrovnictví automaticky na obec, kde opatrovanec bydlí.

Jaký orgán je oprávněn rozhodovat o svéprávnosti a jaké jsou základní podmínky vydání takového rozhodnutí : Soud Vás omezí ve svéprávnosti, aby ochránil Vaše práva a zájmy a abyste měli opatrovníka, který bude v určitých věcech jednat za Vás. Rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti musí být napsané přesně podle Vaší životní situace, zachované schopnosti právně jednat a Vašich potřeb.

Kdy zaniká svéprávnost

Svéprávnost tedy zaniká pouze smrtí nebo prohlášením člověka za mrtvého. To ale neznamená, že do 18 roku života je člověka zcela nesvéprávný. Svéprávnosti totiž do jisté míry nabývá už předtím podle své rozumové vyspělosti.

Kdy je clovek zbaven svéprávnosti : Občanský zákoník říká, že svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (tedy právně jednat). Plnou svéprávnost získáváme v den 18. narozenin, kdy jsme zletilí a tedy schopni uzavírat jakékoliv smlouvy, nabývat nejrůznější práva a brát na sebe povinnosti.

Zbaven způsobilosti může být psychicky nemocný člověk, jehož porucha není přechodná. Jedná se tedy třeba o schizofreniky, lidi s maniodepresivní psychózou, stařeckou demencí nebo mentálním postižením. Podle právníků Centra advokacie duševně postižených (MDAC) je ale někdy zbavení způsobilosti zbytečné.

Za zvláštních podmínek může soud rozhodnout o nabytí svéprávnosti i před splněním podmínky zletilosti, a to emancipací nebo uzavřením manželství, tomu jsme se věnovali v jednom z našich minulých článků. Svéprávnosti se člověk nemůže vzdát a dnes jí nelze člověka ani úplně zbavit, jak se mnoho lidí domnívá.

Kdo může podat návrh na zbavení svéprávnosti

Návrh musí podat sama osoba, která opatrovníka potřebuje z důvodu svého fyzického zdravotního stavu, ne duševní poruchy (např. špatně mluví, nepodepíše se apod.). Soud může jmenovat člověku opatrovníka. Přitom mu nemusí omezovat svéprávnost.Omezení svéprávnosti

Na rozdíl od dřívější způsobilosti k právním úkonům ji nelze ani člověka zcela zbavit. Je možné ji jen podle § 55–65 občanského zákoníku omezit, jestliže je to v jeho zájmu a pokud nepostačí mírnější opatření, zejména v případě trvalé duševní poruchy.Omezení svéprávnosti

Podstatná změna ale nastala v případě, pokud člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat. V takovém případě, je-li to v zájmu člověka, jehož se to týká, může soud omezit svéprávnost.

U fyzických osob vzniká jejich právní osobnost narozením a zaniká smrtí (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ).

Kdo je nesvéprávný člověk : Jedná se o ochranu osob s omezenou svéprávností[1] které nebyly hospitalizovány v odborných zařízeních, ať již sociálního či zdravotnického typu, a současně nemají žádnou osobu blízkou, která by se stala jejich opatrovníkem, a je jim tak určen opatrovník veřejný.

Jak dlouho trvá zbavení svéprávnosti : Soud může sám rozšířit nebo zmírnit omezení svéprávnosti pro posuzovanou osobu. Soudní řízení o zbavení (omezení) svéprávnosti trvá zhruba 12-16 měsíců. A samotné omezení posuzované osoby je zpravidla udělováno nanejvýš na tři roky.

Kam podat návrh na omezení svéprávnosti

Návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje.

Kdy může dojít k omezení svéprávnosti K omezení svéprávnosti by měl soud přistoupit jen jako ke krajnímu řešení, jelikož se jedná o závažný zásah do osobnosti člověka, který pro něj může mít závažné důsledky. Omezení svéprávnosti znamená, že člověk v některých věcech nemůže sám právně jednat.