Antwort Jaký větný člen rozvíjí přísudek? Weitere Antworten – Jaký větný člen rozvíjí sloveso

Jaký větný člen rozvíjí přísudek?
PŘEDMĚT – Pt

Je rozvíjející větný člen. Rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno.Rozvíjející větné členy

  1. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
  2. Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
  3. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
  4. Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty.

Jak poznat podmět a přísudek ve větě : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Které větné členy nepatří mezi rozvíjející

Podmět holý

Není rozvitý dalším větným členem.

Jaké jsou druhy přísudku : Co dělají jablka Rostou. Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Co rozvíjí přívlastek

Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno (např. my vedoucí), jmenná konstrukce, zpodstatnělé přídavné jméno nebo jmenná číslovka.Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.

Jaký slovní druh rozvíjí přívlastek : Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno (např. my vedoucí), jmenná konstrukce, zpodstatnělé přídavné jméno nebo jmenná číslovka.

Co rozvíjí podmět : Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.

Jaké jsou větné členy

Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.

Přísudek rozvitý – jedná se o přísudek, který je dále rozvit dalším větným členem (Petr a Markéta nakupují potraviny.Podmět rozvitý

  1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
  2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

Jak se pozná přísudek jmenný se sponou : Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno. Aby sdělení dávalo smysl, musí věta obsahovat jak sloveso (sponu), tak podstatné či přídavné jméno (jmennou část). Bez jmenné části věta nedává smysl. Příklad: Kočka je líná.