Dosud nejlépe prozkoumaná je terapie emočně nestabilní poruchy osobnosti (hraniční typ). Při ní se používá mj. dialekticko-behaviorální terapie (zkratka DBT, z anglického dialectical behaviour therapy) a terapie založená na mentalizaci (zkratka MBT, z anglického mentalisation-based therapy).Neexistuje sice žádná léčba pro HPO, která by zaručeně pomohla všem pacientům, je ale možné pacienta dlouhodobě stabilizovat a na‑ učit jej zvládací strategie, které mu umožní žít v kompenzovaném stavu (57).Lidé trpící vyhýbavou poruchou osobnosti vyhledávají léčbu spíše pro příznaky úzkosti, zejména pro sociální fobie, nebo pro depresi. Nácvik sociálních dovedností a expoziční léčba se zdá být pro tyto lidi velmi užitečnou. Ke snížení celkové úzkostnosti mohou pomoci také antidepresiva.

Jak žít s člověkem s hraniční poruchou osobnosti : Vyhledejte odbornou pomoc. Pokud máte podezření, že se u vás nebo u vám blízkého člověka projevuje hraniční porucha osobnosti, konzultujte to s odborníkem. Někdy je diagnostika víc jednoznačná, jindy je ale třeba podstoupit psychologické vyšetření, aby se vyloučily jiné, podobně se projevující se, diagnózy.

Jak se chová člověk s HPO

Lidé s hraniční poruchou osobnosti jsou velmi citliví na změny v okolí, mohou na ně reagovat velmi prudce a neadekvátně. Mohou se například obávat, že někdo blízký je začne opomíjet. Když se někdo opozdí, byť o několik minut, zahrnou ho nevraživostí a zlobou.

Co zpusobuje hranicni poruchu osobnosti : Biopsychosociální teorie přičítají vznik hraniční poruchy osobnosti interakcím mezi vrozenou citovou zranitelností a špatným prostředím v dětství. Podle Látalové a kol. se jedná o nejčastější poruchu osobnosti, která se objeví v psychiatrické péči.

Biopsychosociální teorie přičítají vznik hraniční poruchy osobnosti interakcím mezi vrozenou citovou zranitelností a špatným prostředím v dětství. Podle Látalové a kol. se jedná o nejčastější poruchu osobnosti, která se objeví v psychiatrické péči.

Podstata HPO tkví v nedostatku akceptujícího přijetí v raném dětství. Zároveň na něj často, ale ne nezbytně, nasedají traumata, jako je pohlavní zneužívání, týrání, zanedbávání nebo násilí mezi rodiči. V základu struktury osobnosti člověka s HPO však leží především zmíněný nedostatek akceptujícího přijetí.

Kdy vzniká porucha osobnosti

Mezi příčiny poruch patří především dědičné vlivy, dále pak vlivy psychosociální (zejména výchova). Ke změně osobnosti však může dojít i v průběhu života následkem psychického traumatu, endokrinopatií, stresu, užívání drog, vaskulárních onemocnění CNS, expanzivních procesů nitrolebních nebo jiného duševního onemocnění.Hraniční porucha osobnosti se vyznačuje různými symptomy, jako je například emoční labilita, impulzivní chování nebo problémy s vlastní identitou. Častým symptomem je i sebepoškozování, sebedestruktivní chování, pokusy o sebevraždu, disociativní stavy či poruchy přijmu potravy a sklon k užívání návykových látek.Mezi příčiny poruch patří především dědičné vlivy, dále pak vlivy psychosociální (zejména výchova). Ke změně osobnosti však může dojít i v průběhu života následkem psychického traumatu, endokrinopatií, stresu, užívání drog, vaskulárních onemocnění CNS, expanzivních procesů nitrolebních nebo jiného duševního onemocnění.

Hraniční porucha osobnosti se vyznačuje různými symptomy, jako je například emoční labilita, impulzivní chování nebo problémy s vlastní identitou. Častým symptomem je i sebepoškozování, sebedestruktivní chování, pokusy o sebevraždu, disociativní stavy či poruchy přijmu potravy a sklon k užívání návykových látek.