Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory. Příklad (Karel Jaromír Erben – Svatební košile): Co to máš na té tkaničce Na krku na té tkaničce!Anafora je velmi často používaná v poezii (příkladem může být například slavná Kiplingova báseň Když, která je na anafoře postavena) i v próze (v jednotlivých pasážích např. u Charlese Dickense) pro zvýraznění určitého tvrzení či gradaci. Velmi často je užívána také v řečnictví (např.

Co je to Epanastrofa : Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.

Co je to anafora v literatuře

Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti.

Kde se vyskytuje anafora : Pojem anafora pochází z řeckého překladu znovuuvedení, jejíž podstatou je opakování slova nebo skupiny slov na začátku verše. Objevuje se právě nejčastěji v poezii, ale může být předmětem i nějakého řečnického projevu, kde se mohou opakovat slova a slovní spojení v odstavcích nebo třeba i v kapitolách.

Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!

Epifora je stylistický prostředek, neboli také rétorická figura. Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory.

Co je to Anafora v literatuře

Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti.Anafora v poezii

každý, na nějž pýcha shlíží. Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem. Sto roků kopal jsem uhlí. Zajímavou ukázkou anafory v poezii je báseň anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga s názvem If, česky Když, která je na anafoře založena.epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).

epizeuxis – opakování slov za sebou v jednom verši ("Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon") aliterace – opakování hlásky nebo skupiny hlásek na začátku slov ve verši ("Pepa papá papriku") refrén – opakování delší části textu nebo celého verše, většinou v pravidelných intervalech (např. po každé sloce)