Infinitiv (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas. Často se pokládá za základní (reprezentativní) tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.Infinitiv s "to" vyjadřující účel nebo záměr nějakého děje

Zde to znamená totéž jako in order to nebo so as to.Infinitiv. Infinitiv je neurčitý slovesný tvar. Tvoří se ještě jednodušeji než gerundium. Stačí před sloveso v základním tvaru přidat předložku to.

Kdy se v anglictine pouziva to : TO + gerundium. Nyní se dostáváme k použití slůvka to jako předložky, která vyjadřuje především: směr kam (go to school, climb to the top) určení někomu jako příjemci (send it to my parents, talk to me)

Jak se pozná infinitiv

Infinitiv snadno poznáme podle jeho zakončení. Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).

Jak se tvoří infinitiv : INFINITIV (neurčitek) Neurčitý tvar slovesa nevyjadřující ve své vnitřní struktuře rysy osoby, čísla, způsobu ani času, tvořený z tzv. ↗infinitivního kmene příponou ‑t / ‑ti (hrát ‒ neutrálně / hráti ‒ arch., neutrálně ve slovnících), n.

Jazykovědný termín infinitiv pochází z latiny a označuje neurčitý jmenný tvar slovesný, který vyjadřuje děj bez vztahu k osobě, číslu, způsobu, popř. času. Obvykle také představuje základní reprezentativní tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.

Infinitiv (neurčitek, v češtině většinou končí na -t) může být všemi větnými členy. Podmět se na ZŠ chápe jako jeden ze dvou základních větných členů – ptáme se na něj přísudkem a otázkou kdo, co (podmět je vždy v 1. pádu).

Jaký je infinitiv

INFINITIV (neurčitek) Neurčitý tvar slovesa nevyjadřující ve své vnitřní struktuře rysy osoby, čísla, způsobu ani času, tvořený z tzv. ↗infinitivního kmene příponou ‑t / ‑ti (hrát ‒ neutrálně / hráti ‒ arch., neutrálně ve slovnících), n.Vazba "used to" má stejný význam jako užití modálního slovesa "would" pro opakující se děj v minulosti. Vazba "used to" se používá hlavně, chceme-li zdůraznit, že opakovanou činnost v minulosti již neděláme nebo naopak činnost, kterou jsme nedělávali, teď děláváme.Infinitiv (neurčitek, v češtině většinou končí na -t) může být všemi větnými členy. Podmět se na ZŠ chápe jako jeden ze dvou základních větných členů – ptáme se na něj přísudkem a otázkou kdo, co (podmět je vždy v 1. pádu). Podmět vyjádřený infinitivem (Kouřit je zde zakázáno.)

Slůvko though/'ðəʊ/ patří mezi spojky přípustkových vět. Má stejný význam jako although/ɔ:l'ðəʊ/ nebo even though/ˌi:vən'ðəʊ/ , tedy ačkoli, i když.

Co znamená stay : pobývat , zdržovat se , bydlet kde ( dočasně ) stay healthy zůstat zdravý Where are you staying Kde bydlíte ( v kterém hotelu ap .) He stayed at the Continental Hotel . Bydlel v hotelu Continental .

Jaké jsou druhy větných členů : Tradičně se ve školské praxi rozlišují tyto typy rozvíjejících větných členů:

• přívlastek.
• předmět.
• příslovečné určení
• doplněk (jako jediný typ je řízen současně ve dvou skladebních dvojicích, protože je závislý současně na obou členech základní skladební dvojice, na podmětu i na přísudku)

Jak poznat větný člen

Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

1. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
2. Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
3. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
4. Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.

ALTHOUGH, THOUGH, EVEN THOUGH

Tyto spojky mohou v angličtině uvozovat vedlejší věty přípustkové. Znamenají něco jako české ačkoliv, ač, i když.Can znamená 'moci', proto COULD znamená 'mohl bych'. Sloveso shall se v dnešní běžné angličtině tak často nepoužívá. Mírně pokročilí by snad měli znát jen to, že se používá v otázce první osoby a vyjadřuje jakousi nabídku (otázku, zda 'máte' něco udělat).

Co znamená See You : Brzy na shledanou. zatím: hovor. Tak zatím. na shledanou See you!, So long!, Bye for now.