Zopakujme si, co už umíme: Metafora – metafora je přenesení významu na základě podobnosti tvarové (oko, ucho, zub, lopatka, koleno, čočka, řasa, kloub, bubínek, kovadlinka ….) Metonymie – nemá podobnost tvarovou, ale jinou, vnitřní (sladkost, vláda, stráž, diesel, manšestr, kašmír….)Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.

Jak rozeznat metonymii od metafory : metafora, přenesení významu na základě vnější podobnosti: počítačová myš. metonymie, přenesení významu na základě věcné souvislosti: čtu metonymii, vlastně článek o metonymii v encyklopedii. synekdocha, pojmenování celku jménem části (nevytáhl paty z domu) nebo naopak (vyslýchá ho policie).

Co je to metafora příklad

Metafora je obrazné pojmenování založené na vnější, respektive vizuální podobnosti. horské hřbety (Na pohled připomínají tvar hřbetů zvířat.) zuby pily (Na pohled připomínají lidské nebo zvířecí zuby.) domácí žloutkové věnečky (Na pohled vypadají jako malé věnce.)

Co je metafora a personifikace : personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.

1. Metafory jsou primárně záležitostí myšlení a činnosti a zdaleka se neomezují na ornamentální a poetické užití neobvyklého výrazu. 2. Metafory tím, že poskytují částečné porozumění jednomu druhu zkušenosti na základě jiného druhu zkušenosti, do jisté míry vymezují, co považujeme za reálné.

Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“).

Kam patří metafora

Metaforu řadíme mezi tropy, s nimiž se často setkáváme v rozmanitých podobách především v poezii, ale své místo metafora nachází i v běžné mluvě. Od metafory dále rozlišujeme metonymii.Personifikace v literatuře

je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).Přirovnání je pojmenování na základě srovnání, podobnosti dvou subjektů. Přirovnání bezpečně poznáme podle částice jak(o). Oči jako dva pecny. Má oči jako pomněnka.

Hlavní rozdíl spočívá tedy v tom, že metafora je přímé srovnání mezi dvěma věcmi, zatímco personifikace je způsob, jakým neživé objekty nebo pojmy získávají lidské charakteristiky.

Co je personifikace metafora : personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.