Zatímco u losů se parožím pyšní pouze samec, u sobů jej nosí i samice. Losi a sobi se odlišují také prostředím, ve kterém žijí a složením svého jídelníčku. Losi obývají severské jehličnaté lesy – tzv. tajgu a živí se proto převážně jehličím a kůrou stromů.Rangifer tarandus

Velikost:	výška v kohoutku 90–120 cm, délka těla 185–220 cm, délka ocasu 7–20 cm
Výskyt:	tundra a tajga v Severní Americe a v Eurasii
Potrava:	tráva, listy a pupeny dřevin, lišejníky, mechy
Způsob života:	žijí ve velkých stádech
Délka života:	10–15 let, v lidské péči až 25 let

Severský přežvýkavec z čeledi jelenovitých, v níž má izolované postavení. Obývá subpolární a polární oblasti severní polokoule. V Severní Americe bývá nazýván karibu.

Jak vypadá los : Los je největší z jelenovitých sudokopytníků. Má vysoké nohy, a nápadně převislý horní pysk. V době říje narůstá samcům mohutné paroží, většinou lopatovité, případně jednodušší, bidlovité. Jeho rozpětí dosahuje v rekordních případech téměř 2 m.

Kde videt soby

Sob se vyskytuje v subpolárních až polárních částech severní polokoule od Fennoskandinávie přes celou Sibiř, Aljašku a sever Kanady až do Grónska. Zatímco euroasijská forma se označuje jako sob, v Severní Americe je druh znám pod názvem karibu (caribou).

Jak velký je sob : Sob dosahuje výšky v kohoutku 90–120 cm, délky těla asi 180 cm a hmotnosti 80–180 kg. Na rozdíl od ostatních jelenovitých nosí u soba parohy samec i samice.

Podle současné představy jsou sáně s dárky taženy devíti létajícími soby. Poprvé se sobi v souvislosti se Santa Clausem objevili v roce 1823 v básni Account of a Visit from St.

Sobí maso je tmavé, křehké a chutná jako zvęřina. Vlákna sobího masa jsou tenćí neż vlákna losího a hovęzího masa. Obsah energie slabę vláknitého sobího masa je vysoký, témęř odpovídá tućnęjśímu masu hovęzímu.

Kde ziji losy

Na světě žijí v současné době dva druhy losů, los evropský (Alces alces) vyskytující se v Evropě a Evropské části Ruska a los americký (Alces americanus) obývající zbytek Asie a Severní Ameriky. Los je nejpočetnější na území Ruska, kde se jeho populace odhaduje na 435 tisíc jedinců.Los je ohromné zvíře, mnohem větší než sob. Má úplně jiné paroží, takové rozložité a placaté. Nejčastěji se s ním ve Finsku setkáte na této dopravní značce. Vidět ho prakticky nelze, jen velmi vzácně, protože žije divoce, v lesích.Zbarvení soba se liší podle ročního období i podle poddruhu, zimní srst je světle šedá až šedobílá, letní spíše šedohnědá, u lesních sobů až červenohnědá, obřitek je bílý a rovněž krk, s výraznou hřívou, mívá světlejší barvu než zbytek těla.

Požírají traviny, byliny, mech, listí a výhonky keřů. V zimě se živí hlavně lišejníky. Občas dokonce pozřou i drobné lumíky. Sobi dorůstají délky 150-220 cm, výšky 110-130 cm a hmotnosti 150-300 kg.

Jak chutna sobi maso : Sobí uzeniny mají často velice výraznou chuť, bývají slazené jalovci a kořeněné pepřem a muškátovým oříškem. Je také překvapivě i zdrojem vitamínů, což pro lidi na dalekém severu Norska bylo zvlášť v zimním období velice důležitým pro vyváženou stravu.

Kdy shazuje los : Los má dva typy paroží, bidlovité a lopatovité, přičemž v ČR se setkáváme především s bidlovitým typem. V říjnu až listopadu paroží shazuje, poté mu narůstá nové, které vytlouká v červenci až srpnu.

Jak velký je los

Tělo samce může být dlouhé až 280 cm a výška v kohoutku 230 cm, samice je menší. Váha losího samce v našich podmínkách nejčastěji dosahuje hmotnosti 350-450 kg a samice 300-350 kg. Los má velmi dobře vyvinutý čich a je schopen navětřit člověka až na 1 km, ovšem nemá tak dobrý zrak. Dožívá se stáří 20-25 let.

Neslouží jim totiž jen k soubojům, pomáhají i při vyhrabávání potravy zpod sněhu. Samci je shazují už v prosinci, takže v době, kdy by měli táhnout saně naložené dárky, mají holé hlavy. Naproti tomu samice parohy shodí v létě a do zimy jim narostou nové.Zebra sice vypadá jako kůň s pruhama, ale rozhodně tak nechutná. Tohle maso je velmi chutné a připomíná trochu překvapivě spíš hovězí nebo zvěřinu. Má nízký obsah tuku a cholesterolu a řadí se mezi ty nejlepší sušený masa vůbec.

Kolik je losů v ČR : V uplynulých šesti desetiletích se los nepravidelně objevil na třetině našeho území. V roce 1980 byla celková populace odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. V České republice losi vytvořili dvě hlavní populace.