Poznat jej můžete podle červenějšího klobouku a načervenalých šupinek na noze. Křemenáč osikový může mít podobnou barvu klobouku, ale na noze má pouze bílé šupinky, která tmavnou až u starších hub. Roste nejen pod osikami, ale i pod topoly. Křemenáč krvavý neboli dubový roste pod duby nebo osikami.Jak vypadá

Křemenáč osikový je znám také jako janek. Klobouk má široký 40–150 mm, charakteristiky červenooranžový, za sucha sametový. V mládí je polokulovitý, plný a masitý. Pokožka klobouku přesahuje jeho okraj, tvoří blanitý lem a u mladých uzavřených plodnic dosahuje až na třeň.Klobouk má 3 – 10 cm v průměru, v mládí je polokulovitý, později klenutý až plochý. Barvu má sytě červenooranžovou až červenohnědou, podobnou jako opadané jehličí, a jeho povrch je jemně plstnatý, později až šupinkatý.

Jaké jsou druhy křemenáčů : Druhy

• Křemenáč březový (Leccinum versipelle)
• Křemenáč smrkový (Leccinum piceinum)
• Křemenáč borový (Leccinum vulpinum)
• Křemenáč osikový (Leccinum rufum)

Kde najít křemenáče

Výskyt: Křemenáč březový plodí od poloviny léta do podzimu. Vyskytuje se v lesech a křovích, často pak v jejich blízkosti na řídce zalesněných loukách pod břízami, se kterými žije v symbióze. Vypadá i chutná obdobně jako křemenáč osikový.

Co je to křemenáč : Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

Mezi nejedlé patří kromě kromě hřibu žlučníku ještě hřib medotrpký a hřib kříšť. „Oba mají šedý klobouk, žluté rourky a modrají,“ upřesňuje Tereza Tejklová. „Ke konzumaci pak nedoporučuje ani hřib plavý a hřib skvrnitý.

Využití v kuchyni

Křemenáč je silně aromatická houba, proto se v kuchyni nejčastěji využívá do směsí, smaženice, guláše a houbových omáček. Samostatně vynikne naložený do octa nebo jiného sladkokyselého nálevu. Křemenáč se velmi dobře suší. Sušený křemenáč podtrhne chuť polévek i smetanových omáček.

Z jakých hub jsou nejlepší řízky

Jaké houby na řízky

K osmaženi se nejlépe hodí hřib smrkový, dubový a křemenáč, jdou však použít i jiné hřibovité houby, které mají tvrdší kloboučky, ale třeba také zajímavá bílá houba – pýchavka obecná.roste 6. -10. měsíc. Vyskytuje se v nížinách pod břízami na pisčitých půdách.Roste od června do října, roztroušeně pod osikami, se kterými tvoří mykorrhizu, v listnatých a smíšených lesích, ve stromořadích u cest a v osikovém mlází na bohatých i písčitých půdách. Tato houba je jedlá a tržní.

Hřib satan je jedovatý a chráněný

Klobouk má bělavý nebo našedlý, dužnina je bělavá, po poranění slabě modrá. Na třeni má červenou síťku. Rourky jsou zprvu žluté, ve stáří žlutozelené, póry jsou na začátku stejně zbarvené jako rourky, ale krátce po otevření klobouku získávají vínově červenou barvu.

Který hřib zmodrá : Modrající hřib (též modrák, mn. číslo modráky) je označení pro skupinu hřibovitých hub, která se vyznačuje modráním dužniny na poraněných místech. To je způsobeno rychlou oxidací látek ze skupiny pulvinových kyselin.

Co se hodí k houbám : Houby se hodí i k polentové kaši nebo jako základ pod maso, zejména kotletu, panenku, steak či medailonky. V některých restauracích ty pevné dokonce podávají za syrova, a to na slabé plátky jako carpaccio nebo najemno krájené v podobě tataráku.

Jak dlouho se musí vařit houby

Jak dlouho vařit houby

• Česká mykologická společnost doporučuje houby vařit alespoň 20 minut až půl hodiny.
• Přidáváte-li houby do vroucí polévky, například bramboračky nebo kysela, bude jim stačit zhruba 5-8 minut.

Houby nakrájejte na 1cm silné plátky a obalte je v mouce, vejcích a v ochucené strouhance. Smažte je ve vyšší vrstvě oleje po každé straně asi 3 minuty dozlatova. Nechte okapat na papírových utěrkách.Syrové houby nakrájíme na 1 cm plátky, menší stačí přepůlit. Osolíme a obalíme v hladké mouce, ve vejci rozšlehaném se solí, nakonec ve strouhance. Na mírném ohni smažíme dorůžova. Podáváme s bramborem a tatarkou.

Kdy roste křemenáč osikový : Výskyt: roste od června do října, roztroušeně pod osikami, v listnatých a smíšených lesích, ve stromořadích u cest a v osikovém mlází na bohatých i písečných půdách.