Město bylo často obehnáno hradbami s obrannými věžemi (baštami) a městskými bránami. Před branami města se nacházelo neopevněné předměstí. Zde se nacházely budovy patřící k městu, ale v samotném opevněném městě by byly nebezpečné (práce s ohněm – kovárny, hrnčírny), dále obydlí sloužících a chudiny.Kdo stál v čele vesnice V čele vesnice stál rychtář. Obyčejně mu patřila největší usedlost ve vsi, často byl i majitel kovárny či krčmy. Sloužil majiteli vsi (šlechtici, králi, klášteru) jako úředník, který vybíral poplatky, dohlížel na pořádek, dohlížel na vykonávání práce pro vrchnost.I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.

Co znamená na zeleném drnu : Později se města formovala u klášterů, u hradů nebo na zeleném drnu, tj. na nově vybraném místě, na kterém ještě žádné město nebylo a nacházel se zde jen les nebo louka.

Kdy se vesnice stane městem

V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Jak vypadaly domy ve středověku : Městský dům. Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné, jen vzácně z lomového kamene, často s roubeným nebo hrázděným patrem. Bohaté domy od 13. století byly kamenné, o dvou až třech podlažích, s klenutými přízemními místnostmi, vysokým štítem a hřebenovou střechou.

Obec Bystřice v okrese Frýdek-Místek je obec s největším počtem obyvatel České republiky, která nemá status města ani městyse. K 1.1. 2021 zde dle Českého statistického úřadu žilo 5 373 obyvatel.

Základem oděvu mužů i žen byl dvouvrstvý šat, obvykle lněná spodní tunika (cotte, košile) a svrchní vlněná tunika (surcot). Cotte mělo dlouhý rukáv, u žen bylo v délce na zem, u mužů se postupně zkracovalo z délky ke kotníkům v ranějších fázích po délku těsně pod zadek koncem vrcholného středověku.

Jak vypadal Zivot ve středověku

Ve středověku byli zbožní především lidé vyšších společenských vrstev, zejména šlechta, měšťanstvo. Mnohem širší masa obyvatel z řad rolníků, řemeslníků ba i vojska a jiných nižších stavů přistupovalo k víře dosti vlažně a svébytně. Tito lidé nerozuměli latinským textům kazatele, víru si vysvětlovali po svém.Ve městech žili MĚŠŤANÉ (bohatí poddaní). Někteří lidé se živili obchodováním – OBCHODNÍCI, jiní se věnovali výrobě – ŘEMESLNÍCI. Řemeslník se většinou specializoval na jednu oblast výroby. I ve středověku existovali také žebráci, povaleči a místní blázni.Pro to je dobré znát pozadí toho, podle čeho se město může nazývat městem a jak vznikaly. Z geografického hlediska je za město považováno sídlo městského typu s více jak 2000 obyvateli. Podle zákona o obcích je to potom následovně: obec je nejmenší samosprávnou jednotkou a je to sídlo s obecním úřadem.

Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.

Co se stavělo ve středověku : Stavěny byly především církevní stavby, ale také paláce, hrady, kláštery, špitály a obytné domy. Románské sochařství v českých zemích nebylo nikdy příliš bohaté. Počet jeho památek je dnes už jen malý.

Kolik vesnic je v Česku : Toto je seznam obcí v Česku podle krajů a okresů. V lednu 2023 se v Česku nacházelo 6254 obcí a 4 vojenské újezdy.

Jaké je nejmenší vesnice v ČR

Obec Závist, která se nachází u Blanska v Jihomoravském kraji, je svojí rozlohou 0,44 km² nejmenší obcí České republiky. Žije zde 136 obyvatel s průměrným věkem 42 let.

Ženy obvykle nosily hlavu pokrytou šátkem, závojem ze lnu či hedvábí nebo síťkou. Závoj držel na hlavě díky přišpendlení k páskům (okolo hlavy – fillet, pod bradou – barbet) ozdobnými špendlíky. Muži nosívali obvykle lněnou čapku (coif) popř.Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.

Jak se Holili ve středověku : Lov patřil po celý středověk k oblíbeným kratochvílím vysoce postavené šlechty. Měl mnoho podob – lovilo se pěšky i na koních, s dravými ptáky i se psy. O tom, jaké druhy loveckých psů se ve středověku obvykle používaly, se můžeme mimo jiné dozvědět i ze starých právních spisů.