v = v0 + at, a =v − v0 t pro pohyb zrychlený, v = v0 − at, a = v0 − v t pro pohyb zpomalený. Dráhu, kterou hmotný bod urazí od počátečního okamžiku (t = 0) za dobu t, určíme jako obsah lichoběžníku omezeného grafem rychlosti (obr. 2a, 2b).Dráha rovnoměrného pohybu odpovídá v grafu časového průběhu rychlosti obsahu obdélníku. I z grafického znázornění je patrné, že dráha tělesa bude větší, když se bude těleso pohybovat rychleji nebo delší dobu. Vzorec s = v · t platí jen při rovnoměrném pohybu tělesa.Pro nejpřesnější měření času (doby trvání) i jako standard pro sekundu se užívají atomové hodiny, využívajících frekvence mikrovlnného záření při stavovém přechodu v atomu cesia. Nejpřesnější světový čas se určuje statistickým průměrem několika set césiových hodin po celém světě.

Jak vypočítat čas na kilometr : Kilometr za hodinu se rovná takové rychlosti, kterou těleso urazí vzdálenost jednoho kilometru za čas jedné hodiny. Jeden kilometr za hodinu odpovídá 0,277778 metru za sekundu, nebo také 0,621371 mílím za hodinu.

Jak vypočítat čas že zrychlení

Zrychlení (a) je změna rychlosti (Δv) za nějaký časový úsek (Δt) a je definované rovnicí a = Δv/Δt. Ta vyjadřuje, jak "rychle" se mění rychlost v metrech na sekundu na druhou (m/s^2).

Jak vypočítat rychlost že zrychlení : Z definice zrychlení a = Δv/Δt vyplývá, že Δv = a ⋅ Δt. Změnu rychlosti tedy určíme ze zrychlení a času. Konkrétně tedy pro míček Δv = a ⋅ Δt = 2 m/s. Volně puštěný míček má počáteční rychlost nulovou, proto výsledná rychlost bude v = 2 m/s.

kde v je (průměrná) rychlost, s značíme dráhu a t je symbol pro čas. Ze vztahu pro rychlost odvodíme vztah pro výpočet času: t = s/v.

Metr za sekundu odpovídá takové rychlosti, kterou těleso urazí vzdálenost jednoho metru za čas jedné sekundy. Metr za sekundu se rovná 3,6 kilometru za hodinu, nebo také 2,236936 mílím za hodinu.

Jak vznikl čas

Původně se vycházelo z přírodních jevů jako např. východ a západ slunce, fáze měsíce, střídání dne a noci, což vlastně byla první měřící jednotka času. Babyloňané stanovily rozdělení dne na 24 hodin a hodinu na 60 minut a sestavili také první kalendář, kde rok už měl 12 měsíců po 30 dnech.Pomůcka pro rychlý převod:

Převádíme-li m/s na km/h, násobíme rychlost v m/s číslem 3,6. Převádíme-li km/h na m/s, dělíme rychlost v km/h číslem 3,6.

1. Souvislost rychlosti, dráhy a času. Známe-li průměrnou rychlost v a celkový čas t, můžeme vypočítat dráhu s takto:
2. dráha = rychlost . čas. s = v . t.
3. rychlost = dráha : časem. v = s : t. Známe-li průměrnou rychlost v a celkovou dráhu s, můžeme vypočítat čas t takto:
4. s. s=v.t. m, km. čas.
5. t. t=s:v. s, h. rychlost.

Někdo dokáže desítku zaběhnout pod 35 minut a jiný s vypětím všech sil pod hodinu. Podrobným zkoumáním mnoha závodů v ČR na 10 km jsem zjistil, že největší počet běžců dobíhá do cíle mezi 45 až 55 minutou závodu. To lze také označit za průměrný čas mezi běžci hobíky, který potřebují ke zdolání této distance.

Co vyjadřuje zrychlení : Zrychlení lze určit jako derivaci rychlosti podle času. Pokud není uvedeno jinak, označuje zrychlení časovou změnu rychlosti mechanického pohybu. Obecněji se zrychlení používá pro označení změny rychlosti jakéhokoliv pohybu (např. změna rychlosti chemické reakce, změna rychlosti společenských změn apod.).

Kolik je zrychlení : normální tíhové zrychlení, je g = 9,80665 m·s−2.

Jak zjistit zrychlení

Zrychlení lze určit jako derivaci rychlosti podle času. Pokud není uvedeno jinak, označuje zrychlení časovou změnu rychlosti mechanického pohybu. Obecněji se zrychlení používá pro označení změny rychlosti jakéhokoliv pohybu (např. změna rychlosti chemické reakce, změna rychlosti společenských změn apod.).

Zde jsou některé běžné jednotky času a jejich vzájemné převody: 1 sekunda (s) = 1000 milisekund (ms) 1 minuta (min) = 60 sekund (s) 1 hodina (h) = 60 minut (min) 1 den = 24 hodin 1 týden = 7 dní 1 měsíc (přibližně) = 30 nebo 31 dní (záleží na měsíci) 1 rok (přibližně) = 365 dní nebo 366 dní (v přestupném roce) Převody …Jako model pro technickou praxi se používá (nejen pro tyto účely) mezinárodní standardní atmosféra. U zemského povrchu odpovídá 1 Ma rychlosti asi 1 225 km·h−1 (340,3 m·s−1), ve stratosféře pak rychlosti 1 060 km·h−1.

Jak se začal měřit čas : Nejstaršími hodinami jsou pravděpodobně sluneční hodiny, které se používaly v Egyptě někdy v době 2000 před naším letopočtem. Jejich zjevnou nevýhodou je, že fungují pouze tehdy, když svítí slunce. Zhruba o 500 let později se v Egyptě a Babylónii objevují hodiny vodní (tzv.