Nejjednodušší způsob (možnost jedna) je použít lakmusový papírek. Potřebujete také zkušební zeminu, kterou seženete v hloubce kolem deseti centimetrů. Umístěte tuto zeminu do kbelíku, rozdrťte ji a odstraňte veškeré cizí předměty. Vezměte destilovanou vodu a spojte ji s rozdrcenou zeminou v poměru 1 : 1.K vápnění půdy se nejčastěji používá pálené vápno nebo mletý vápenec. Pálené vápno rychleji přijímá vlhkost a je vhodnější do těžké půdy, mletý vápenec uvolňuje vápník pomaleji a je vhodný pro vápnění lehkých a středně těžkých půd. Vyzkoušet můžete například dusíkaté vápno Perlka nebo dusíkaté vápno Forestina.Jak upravit pH půdy Máte-li půdu kyselou (s nízkým pH) můžete její kyselost snížit vápněním. Spotřeba vápna nebo dolomitové mouky se může podle kyselosti pohybovat podle kyselosti půdy od 0,5 kg do 1,5 kg na 1 metr čtvereční. Potřebujete-li naopak u zásadité půdy kyselost zvýšit, přidejte do záhonu rašelinu.

Co zvyšuje pH půdy : Nejvíce pH ovlivňujeme zpracováním půdy, využíváním minerálních hnojiv s převahou amonného (DASA, kejda, dig.) nebo amidického dusíku (močovina, DAM, SAM). Nejsnažším způsobem, jak pH zvýšit, je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin.

Čím člověk ničí půdu

Jsou to zejména kyselé deště, vysušování, likvidace velkých ploch lesů a intenzivní zemědělství s aplikací průmyslových hnojiv a pesticidů a monokulturním pěstováním plodin a hloubkovým obděláváním půdy, které ničení půdy provádějí.

Kolik vápna na zahradu : Při pH půdy, které je větší než 7,2 nevápní se vůbec. Při pH 6,5–5,5 na 100 m2 aplikujte 10 kg vápna. Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna. Vápněte zpravidla 1x za 3–4 roky.

Rostliny, které vápník milují

zvonky (Campanula), lomikameny (Saxifraga), hvozdíky (Dianthus) a mnoho dalších. Také ovocné dřeviny jako jabloně (Malus), třešně, višně, meruňky (Prunus) vyžadují vápník pro zdravý vývoj plodů.

Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.

Jaká je zásaditá půda

Půda s hodnotou pH nižší než 6,0 je považována za kyselou a nad 7,0 za zásaditou.Na zásaditých půdách se pěstují rostliny, které se obecně označují jako bazifyty či alkalofyty. Patří mezi ně třeba bučiny, lipiny nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.

Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.

Co je cenou za půdu : Jedná se o ceny stanovené vyhláškami a měly by odrážet kvalitu půdy v konkrétním katastrálním území, nebo u konkrétních pozemků. Úřední ceny se pohybují od půd nejnižší bonity s vyhláškovou cenou cca 1 Kč/m2 až po nejvyšší bonitu ohodnocenou úřední cenou cca 18 Kč/m2. Vyhláškové ceny půdy naleznete ZDE.

Kdy se Vápní zahrada : Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.

Které rostliny nesnášejí vápno

Kyselomilné rostliny, jako jsou například kanadské borůvky, azalky, brusinky, rododendrony nebo hortenzie, nesnášejí vápno. To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci.

Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka).Mnoho rostlinných produktů také obsahuje vysoké množství vápníku, ale jeho vstřebávání je často horší. Listová zelenina jako listová kapusta, řeřišnice, brokolice, řepné listy nebo listy hořčice mají vysokou biologickou dostupnost (tj. vstřebávání). Vápník se z nich vstřebává podobně jako z kravského mléka.

Co je vápenitá půda : Stupnice pH udává, nakolik je půda zásaditá (vápenitá čili alkalická) nebo naopak kyselá. Platí pravidlo: čím vyšší číslo na stupnici, tím více má půda vápníku, čím je hodnota pH nižší, tím je půda kyselejší. Neutrální půdy mají obsah vápníku vyvážený a jsou vhodné pro většinu rostlin.