Vznik zvuku

Zvuk vzniká kmitáním tělesa. Rozlišujeme dva základní zvuky: tón (periodické kmitání tělesa) a hluk (neperiodické kmitání tělesa).Rychlost zvuku ve vzduchu není konstantní. Závisí například na: • teplotě (vyšší teplota ⇒ rychlejší pohyb částic ⇒ vyšší rychlost), vlhkosti (vyšší vlhkost ⇒ více částic ⇒ vyšší rychlost, lepší šíření), • tlaku (vyšší tlak ⇒ více částic ⇒ vyšší rychlost).Zvuk se šíří ze zdroje pouze pružným látkovým prostředím libovolného skupenství. Nejčastěji se jedná o vzduch, kde se zvuk šíří jako podélné postupné vlnění: dochází k periodickému stlačování a rozpínání vzduchu, což se projeví periodickými změnami tlaku vzduchu.

Jak se dělí zvuk : Zvuk se dělí z hlediska lidského sluchu podle frekvence: na slyšitelný, ultrazvuk a infrazvuk. Experiment ukazuje, jak změní zvukové vlny prostředí, v němž se šíří.

Co to je a jak vzniká ozvěna

Ozvěna (též echo) je akustický jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti nebo vnitřek rozlehlé budovy.

Jak rychle se šíří zvuk : Ve vzduchu je rychlost zvuku přibližně 340 m/s, tato hodnota mírně roste s teplotou. V kapalinách je rychlost zvuku větší, největší je v pevných látkách. Ze vztahu pro vlnovou délku = c/f můžeme vypočítat vlnové délky zvuku v různých prostředích.

Zvuk se může šířit jen v hmotném prostředí – v plynech, kapalinách nebo pevných látkách. Ve vakuu se nešíří, protože tam nejsou žádné částice, které by mohly kmitat. Ucho je velmi citlivý přijímač zvuku. Dovede reagovat na velmi slabé i velmi silné zvuky a přizpůsobit se jim.

V kapalinách je rychlost zvuku závislá na jejíschopnosti odolávat stlačení a na hustotě. Čím vyšší hustota kapaliny, tím nižší je v ní většinou rychlost zvuku. Ve vodě má zvuk rychlost kolem 1480 m/s.

Jak se Vypocita ozvěna

Ze vztahu pro vlnovou délku = c/f můžeme vypočítat vlnové délky zvuku v různých prostředích. Zjistíme tak, že ve vzduchu má zvuk při rychlosti 340 m/s vlnovou délku v rozmezí od 2,1 centimetrů (při 16 kHz) do 17 metrů (při 20 Hz).Odraz zvuku

U přímých odrazů se úhel dopadu rovná úhlu odrazu, proto se takto odražené zvukové vlny vyskytují obvykle na relativně hladkých plochách (na zdech). Avšak pokud zvuková vlna dopadá na členitý povrch, odráží se zvuk dále rozptýleným (difusním) způsobem.Ozvěna (též echo) je akustický jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti nebo vnitřek rozlehlé budovy.

Mach je jednotkou rychlosti. Rychlost o velikosti jednoho machu odpovídá takové rychlosti, kterou se v daném prostředí šíří zvuk. Jeden mach je při teplotě 0 stupňů Celsia a na úrovni moře roven 1 193 kilometrům za hodinu, nebo také 331,46 metrům za sekundu.

Jak se šíří zvuk ve vesmiru : Pokud je vzdálenost mezi částicemi vzduchu větší než tato vlnová délka, zvuk nedokáže mezeru překonat a „vlny“ se zastaví. Jakmile frekvence zvuků klesne pod 20 Hz, stávají se z nich infrazvuky a my je neslyšíme. Zvuk se nemůže šířit ve vesmírném vakuu, takže když budete křičet ve vesmíru, nikdo vás neuslyší.

Jak rychle se šíří zvuk ve vodě : Čím vyšší hustota kapaliny, tím nižší je v ní většinou rychlost zvuku. Ve vodě má zvuk rychlost kolem 1480 m/s.

Co způsobuje ozvěnu

Odraz zvuku od velkých ploch způsobuje ozvěnu.

Abychom ozvěnu rozpoznali, musí být od nás plocha daleko alespoň 17 m.

Čas 0,1 s potřebujeme přibližně k vyslovení jedné slabiky, proto v tomto případě vznikne ozvěna jednoslabičná. Při vzdálenosti 17n vznikne ozvěna n–slabičná. Je–li několik překážek, na kterých se může zvuk odrážet, pak při jejich vhodné vzdálenosti vnímáme po sobě odrazy téhož zvuku.Co když je někomu málo i desetinásobek rychlosti zvuku, na kterou před pár lety nakopl náporový motor černou bezpilotní „vlaštovku“ X-43 Mach 10, to je nějaká rychlost, slušných 12 144 km/h.

Kolik letí nejrychlejší stíhačka : Celková výroba dosáhla 32 kusů, z nichž 12 bylo zničeno při nehodách a ke ztrátě žádného stroje nedošlo během střetu s nepřítelem. SR-71 drží od 28. července 1976 rekord jako nejrychleji letící letoun s lidskou posádkou, když překonal starší vývojový typ Lockheed YF-12. Naměřená rychlost činila 3,29 Ma (4 063 km/h).