Bouřková činnost vzniká při stavech silné vertikální lability atmosféry, ke které dochází při rychlém poklesu teploty vzduchu s výškou, je-li zároveň ve vzduchu obsažená dostatečná vlhkost. Bouřky tak vznikají hlavně koncem jara a v létě během dne, kdy je zemský povrch ohříván intenzivním slunečním zářením.Teplý vzduch u země začne rychle stoupat a ochlazovat se. Tím v něm obsažená vlhkost začne kondenzovat do malých kapiček a vzniká pověstný bouřkový mrak – cumulonimbus. Pro úspěšný vznik mohutného bouřkového mraku je tedy zapotřebí i další faktor – vysoká vlhkost vzduchu.během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních.

blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě.

Proč je bouřka nebezpečná : Bouřka bývá nebezpečná i tehdy, když je zdánlivě po všem a jen prší ze zadní části bouřkového systému. Ten mívá nejvíce blesků, elektrický náboj se částečně dostává i do zadní části oblaku.

Proč v zimě není bouřka

Skutečnost, že se u nás vyskytují bouřky častěji v létě než v zimě, je způsobena tím, že v létě se u nás často vyskytuje instabilní zvrstvení v důsledku ohřívání zemského povrchu slunečním zářením, zatímco v zimě převažuje stabilní zvrstvení s častými inverzemi, způsobené zápornou radiační bilancí zemského povrchu.

Proč při bouřce vidíme blesk okamžitě ale zvuk hromu slyšíme později : Rychlost světla je tak vysoká, že světlo od výboje k pozorovateli dorazí za nepostřehnutelnou dobu, prakticky okamžitě. Naproti tomu rychlost zvuku ve volné atmosféře činí přibližně 340 m/s, za dobu 3 sekund pak zvuk hromu urazí asi 1 020 metrů.

Elektrony se při své pouti k povrchu srážejí s molekulami vzduchu a ionizují je. Tím se uvolňují další elektrony. Obvykle se tento proud elektronů cestou rozdělí na dva. Po určité chvíli se i tyto dva proudy rozdělí, až vznikne typická blesková "vidlice".

Konkrétně se zvuk pohybuje rychlostí přibližně 331 m/s v závislosti na teplotě vzduchu. S takovou rychlostí zvuk za tři sekundy urazí přibližně jeden kilometr a právě toho se u bouřek využívá – stačí počítat sekundy mezi bleskem a hromem, vydělit je třemi a tím získáme přibližně vzdálenost bouřky.

Co přitahuje blesky

Stromy přitahují blesky různě

Velkým rizikem je za bouřky i koupání, windsurfing a plavba v loďce. "Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty ani deštník – fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ, kdy blesk připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky,“ upozornil Kropáček.Přežít zásah je možné, záleží, kam člověka blesk udeří, jaké tkáně jsou zasaženy a v jaké fázi srdeční činnosti projde proud tělem. Pokud člověk přežije zásah bleskem, mohou mu zůstat doživotní následky, jako jsou popáleniny, porucha citlivosti nervů, poruchy hybnosti nebo srdeční potíže.Elektrický výboj za silné bouřky vyvolává napětí několika set milionů voltů, vzniká elektrický proud až sto tisíc ampérů. Smrt může způsobit již pouhých 0,1 A, o požáru nemluvě. Proto se bez hromosvodu neobejdeme. Určitě stojí za to dům chránit a silný výboj svést bezpečně do země.

Intenzita bouřek se pohybuje ve velmi širokém rozmezí, počínaje jen několika výboji (často v zimě) a krátce trvajícími srážkami, až po bouřkovou činnost značné intenzity s ničivými doprovodnými jevy. Mezi ně se počítají především blesky, intenzivní srážky (často přívalového charakteru), krupobití a silný nárazový vítr.

Co se stane když blesk udeří do písku : Pokud blesk zasáhne písek, půdu či tvrdou horninu, dokáže je někdy prudkým nárazem extrémního tepla roztavit až k varu a vytvořit působivou křehkou a dutou sklovitou trubici. Tyto geologické útvary se nazývají fulgurity nebo česky bleskovce a jsou velmi populární.

Co se stane když blesk udeří do domu : Výboje blesku mohou poranit nebo zabít člověka také uvnitř domu, a to dokonce i tam, kde je hromosvod. Blesk může sjet po klasické televizní anténě, pokud je na střeše výš než hromosvod. Odborníci radí vypojit před bouří televizor ze sítě a odpojit kabel od antény.

Jaká je pravděpodobnost že do mě uhodí blesk

Šance, že do vás trefí blesk, je podle odhadů asi 1 ku 300 000. Když se během bouřky budete držet kovové tyče a ověsíte se kovovými šperky, šance samozřejmě rychle porostou a vy se můžete stát další obětí zrádného elektrického výboje. 90 % lidí po zásahu bleskem přežije, a ne, nezískají najednou nadlidské síly.

Blesk i hromobití probíhají ve stejnou dobu, nejdříve však vidíme blesk, protože světlo se vzduchem šíří rychleji než zvuk. Jak se bouřka přibližuje k místu, kde jsme schovaní, časový úsek mezi bleskem a hromem se zkracuje.