Černozemě jsou půdy semiaridního až semihumidního kontinentálního klimatu s horkým létem a drsnou zimou. Hlavním pedogenetickým znakem je hromadění kvalitního humusu pod stepní až lesostepní vegetací v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu.V Česku se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí.Hnědozemě se vytvořily hlavně v rovinatém či mírně zvlněném reliéfu ze spraší, prachovic a polygenetických hlín. Svérázné půdy, které řadíme k hnědozemím, vznikly z eolickým materiálem obohaceným residuí zvětrávání vápenců (terra fusca, rossa).

Jak urcit půdní typ : Půdní typy určujeme na základě zastoupení půdních horizontů, tedy jednotlivých vrstev v půdním profilu. Mezi půdní typy patří např. černozemě (obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu).

Co to je černozem

černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Kde je nejúrodnější půda v ČR : Naším nejúrodnějším půdním typem jsou černozemě. Nejkvalitnější půdy České republiky se nacházejí v sušších oblastech na spraších v rovinatém terénu (Polabí, Poohří, Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval. Základní vlastností je, že jsou to půdy, které mají nejmocnější humusový horizont.

černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Luvizem LU

Dříve byly luvizemě nazývány illimerizované půdy. Vznikají z prachovic, polygenetických hlín i lehčích substrátů v rovinatém a mírně zvlněném terénu pahorkatin; podnebí je již značně humidnější.

V jakých oblastech se vyskytují černozemě

Například v nížinách ve velmi teplé oblasti se vyskytují černozemě. Samozřejmě jejich výskyt je ovlivněn i nadmořskou výškou, sklonem a biotou.Typickými plodinami hnědozemí jsou brambory, cukrová řepa a obilniny. Půdy, které mají velké množství humusu, nazýváme černozemě. Jejich výrazná tmavá barva na sebe upoutává především v nížinách, podél velkých řek a v teplých oblastech. Místa výskytu černozemí se vyznačují dlouhou zemědělskou tradicí.Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.

Půda vzniká zvětráváním hornin a mi- nerálů. Při zvětrávání hornina praská a na zvětralém povrchu se po čase objevují první rostliny. Jejich kořeny dokážou pronikat i do velmi malých trhlinek a vypouštět látky, které způsobují další zvětrávání. Půda obsahuje také humus z odumřelých částí rostlin a živočichů.

Co se pěstuje v černozemi : nížiny – černozemě – pšenice, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina, chmel, koně, prasata, drůbež.

Co je to Podzol : Podzol či podzoly (z ruského под – pod, зола – prach) je označení pro vyluhovanou, neúrodnou půdu, která vznikla procesem podzolizace, působením klimatických vlivů, zejména pak nadměrné vlhkosti vzduchu.

Co škodí půdě

Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.

Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna. ohodnocené podle jejich vhodnosti pro různé typy využívání.Jsou to zejména kyselé deště, vysušování, likvidace velkých ploch lesů a intenzivní zemědělství s aplikací průmyslových hnojiv a pesticidů a monokulturním pěstováním plodin a hloubkovým obděláváním půdy, které ničení půdy provádějí.

Jak dlouho se tvoří půda : Profesor půdní mikrobiologie Miloslav Šimek varuje, že pokud se nezačneme o půdu lépe starat, můžeme se relativně brzy ocitnout bez jídla i vody. K půdě měl Miloslav Šimek těsný vztah od dětství.