Hnědozem (HM) je půdní typ typický svou hnědou barvou, od níž je odvozen jeho název. Vzniká půdotvorným procesem zvaným ilimerizace. Je méně kvalitní než černozem (vyjma extrémně suchých období). Hnědozemě mají jen málo diferenciované vzájemné půdní horizonty.Mezi plošně nejrozšířenější patří na jižní Moravě a v Polabí černozemě, v pahorkatinách hnědozemě a ve vyšších polohách illimerizované půdy a podzoly. Zemědělská půda se na celkové rozloze České republiky podílí více než polovinou a díky nevhodným způsobům obhospodařování jsou dvě třetiny narušeny erozí.Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty.

Co se pestuje na Hnědozemi : Typickými plodinami hnědozemí jsou brambory, cukrová řepa a obilniny. Půdy, které mají velké množství humusu, nazýváme černozemě. Jejich výrazná tmavá barva na sebe upoutává především v nížinách, podél velkých řek a v teplých oblastech. Místa výskytu černozemí se vyznačují dlouhou zemědělskou tradicí.

Co je to humus a jak vzniká

Humus dodává do půdy minerální látky potřebné pro rostliny. Vzniká rozkládáním zbytků těl rostlin, hub a živočichů a také z trusu živočichů. Na rychlost rozkladu má v přírodě vliv teplota, dešťové srážky a také činnost rozkladačů, jako jsou houby a bak- terie.

Kde je nejúrodnější půda v ČR : Naším nejúrodnějším půdním typem jsou černozemě. Nejkvalitnější půdy České republiky se nacházejí v sušších oblastech na spraších v rovinatém terénu (Polabí, Poohří, Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval. Základní vlastností je, že jsou to půdy, které mají nejmocnější humusový horizont.

Půda vzniká zvětráváním hornin a mi- nerálů. Při zvětrávání hornina praská a na zvětralém povrchu se po čase objevují první rostliny. Jejich kořeny dokážou pronikat i do velmi malých trhlinek a vypouštět látky, které způsobují další zvětrávání. Půda obsahuje také humus z odumřelých částí rostlin a živočichů.

Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství.

Jaká je nejúrodnější půda

Černozem – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin.Do mixéru tedy vhodíme cizrnu a přidáme většinu olivového oleje, pár lžic ledové vody (opravdu ledové, to je prostě tradice) a všechno koření – papriku, česnek, římský kmín a také tahini a sůl. Směs by měla být krásně hladká a pokud by se vám zdála příliš hutná, přidejte ještě trošku olivového oleje. A je hotovo!Zdravá půda obsahuje humus, který vzniká rozkládáním zbytků těl rostlin, hub a organismů a také z trusu živočichů. Humus je jedním z produktů přirozených procesů ve volné půdě.

Neutrální půda má hodnotu pH okolo 7. Čím nižší pH, tím je půda kyselejší, a čím je pH vyšší, tím je půda zásaditější. Kyselou půdu s pH v rozmezí 4–6 preferují například rododendrony, azalky, borůvky, brusinky nebo vřes. Většina rostlin má raději neutrální půdu s pH 6,5 až 7,5.

Jak vzniká půda : Půda vzniká zvětráváním hornin a mi- nerálů. Při zvětrávání hornina praská a na zvětralém povrchu se po čase objevují první rostliny. Jejich kořeny dokážou pronikat i do velmi malých trhlinek a vypouštět látky, které způsobují další zvětrávání. Půda obsahuje také humus z odumřelých částí rostlin a živočichů.

Co tvoří půda : Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Co zpusobuje eroze půdy

Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost a délka pozemku po spádnici, dále pak vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, přítomnost protierozních opatření a četnost výskytu přívalových srážek.

Mezi nejčastější zdroje kontaminace patří uhlovodíky, rozpouštědla, polycyklické aromatické uhlovodíky a pesticidy. Výskyt těchto zátěží souvisí se stupněm industrializace a intenzity používání chemikálií.Hlavním bodovým zdrojem znečištění vody je kanalizace a čištění odpadních vod, zatímco v případě difúzního znečištění pocházejí hlavní zdroje ze zemědělství a elektráren na fosilní paliva (prostřednictvím ovzduší).

Který půdní druh je nejtěžší : Charakteristiky: Půdy s molickým smonicovým Ams-horizontem, na texturně těžkých substrátech (> 30% částic >0,001mm v hloubce min. 60 cm od povrchu), bez dalších diagnostických horizontů. Jedná se o nejtěžší půdy.