Potravní vakuola (či fagozom) je váček obklopený membránou vzniklý po fagocytóze částečky potravy dovnitř buňky. Potravní vakuoly mají mnozí prvoci, ale v podstatě ji využívají též makrofágy a další fagocytující buňky v těle některých mnohobuněčných organismů včetně člověka.Na obou koncích trepky se nachází stažitelné vakuoly paprsčitě obklopené kanálky ústícími na povrch buňky. Tato vakuola se s pomocí myofibril stahuje a zbavuje tak trepku přebytku vody, čímž zajišťuje osmoregulaci. Potrava je přijímána buněčnými ústy, kolem kterých jsou čtyři řady brv přihánějících potravu.VAKUOLY se nachází u jednobuněčných eukaryot. Jedná se o potravní (trávicí) vakuoly, které jsou naplněné substrátem se živinami a pulzující vakuoly, které slouží k osmoregulaci (u sladkovodních eukaryot odstraňují přebytečnou vodu).

Jaké nemoci způsobují prvoci : Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů:

• malárie.
• spavá nemoc.
• Chagasova nemoc (americká trypanozomiáda)
• leishmanióza.
• toxoplasmóza.
• giardióza, resp. lamblióza.
• balantidióza.
• měňavkovitá úplavice.

Jak vznikla první buňka

Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.

Co je to vakuola : Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí. Například udržuje stálé prostředí v cytoplazmě díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů, plní funkci zásobní, detoxifikační, funguje jako lysosomální kompartment, hraje roli v osmoregulaci rostlinné buňky a tím také má podíl na mechanické pevnosti buněk.

Senný nálev

Do větší zavařovací sklenice nasypeme zeminu a rostlinný materiál, například seno. Směs zalijeme vodou z rybníka. Sklenici uzavřeme víčkem a necháme stát na světlém a teplém místě. První nálevníci se objeví do týdne, ale je vhodné v kultivaci pokračovat po dobu 3–5 týdnů.

Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.

Co je ve vakuole

Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí. Například udržuje stálé prostředí v cytoplazmě díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů, plní funkci zásobní, detoxifikační, funguje jako lysosomální kompartment, hraje roli v osmoregulaci rostlinné buňky a tím také má podíl na mechanické pevnosti buněk.Prvoci se živí pinocytózou, osmoticky celým povrchem těla, pomocí panožek (fagocytózou) nebo mají vytvořen otvor pro příjem potravy, tzv. buněčná ústa (cytostoma) a pro vyvrhování nestrávených zbytků buněčnou řiť (cytopyge, cytoprokt).Buňky prvoků obsahují jedno nebo více jader. V cytoplazmě se nachází membránové struktury jako je Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, mitochondrie, a také potravní a pulzující vakuoly. K pohybu slouží panožky (pseudopodie), bičíky (flagella) nebo brvy (cilie), srůstáním brv vznikají cirry.

Studiem buňky se zabývá vědný obor zvaný cytologie. Buňky byly pozorovány první krát v roce 1665 anglickým přírodovědcem Robertem Hookem. Ten pro jich označení použil jako první latinský pojem cellula. Morfologii buňky se taky věnoval italský fysiolog Marcello Malpighi, který jako první pozoroval živočišní buňky.

Co tvoří buňku : Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely. Zatímco některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie či různí prvoci), jiné organismy jsou mnohobuněčné (např. živočichové, vyšší rostliny).

Co je stažitelná Vakuola : Stažitelná vakuola (či také kontraktilní nebo pulsující vakuola) je váček resp. vakuola uvnitř buněk některých prvoků, sloužící k vyměšování přebytečné vody, čímž reguluje tlak (⇒ osmoregulační organela). Obvykle je umístěná na periferii buňky a je napojena na okolní cytoplazmatické struktury a mikrofilamenta.

Co je v Senném nálevu

v senném nálevu připraveném z vody, sena, rozkládajících se rostlin, listů a malého množství hlíny. Všude v přírodě a tedy i v seně jsou přítomné cysty nálevníků, ze kterých ve vodě vzniknou aktivní nálevníci. Obr.: Zástupci mikrofauny.

Způsob pozorování

Typicky se v nálevu vyskytuje modelový druh trepka velká – podlouhlý obrvený prvok, ale také rody jako bobovka, vejcovka, mrskavka, vířenka ale i měňavka a jiní. Větší prvoky je možné vidět i okem jako drobné pohybující se tečky ve vodním sloupci.Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Jaká buňka nemá jádro : Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.