Někdy i za účasti samotného sv. Martina na bílém koni. Podle české pranostiky je totiž 11. listopad dnem, kdy by měl celou republiku pokrýt první sníh.Svatý Martin je uctíván jako ochránce a patron všech vojáků, jezdců, koní, hus a vinařů. Zpodobňován bývá jako jezdec na koni, který má na sobě půlku pláště. Protože svůj svátek slaví v den, kdy začíná padat sníh, hovoří se o tom, že svatý Martin přijíždí na bílém koni a s sebou přiváží zimu a sníh.Husy svým kejháním Martinovu skrýš prozradily, což byl pádný důvod, aby skončily na pekáči. Druhá pro změnu uvádí, že husy svým hlučným kejháním rušily Martinovo kázání a tak si svůj trest odpykávají na svatomartinské tabuli. Zvyk konzumovat husí pečeně na sv. Martina lze vysledovat u starých kalendářů (např.

Jak to bylo se svatým Martinem : Martin neměl u sebe nic (žádné jídlo, vodu, ani peníze). Měl však svůj červený rytířský plášť, neváhal ani minutu, seskočil ze svého bílého koně, vytasil meč a svůj rytířský plášť přesekl na dvě poloviny. Jednu daroval žebrákovi. Tímto činem se stal ochráncem chudých.

Proč se na svatého Martina pije víno

Další příběh hovoří o tom, že husy sv. Martina prozradily, když se mezi nimi ukrýval. K huse se pije mladé „svatomartinské“ víno a jeho pití má tradici již od vlády krále Josefa II. Aby víno mohlo být takto označeno, musí být sklizeno jako první víno podzimního sběru.

Proč se dělají svatomartinské rohlíčky : Protože svátek svatého Martina bylo tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu a hledala si nového hospodáře, dostávala toto pečivo na odchodnou (proto vandrovnice). Martinské rohlíčky také dostávali koledníci, kteří na tento svátek chodili na martinskou koledu.

Svatomartinský den byl velmi oblíbeným svátkem už pro naše předky. Pekla se husa a martinské rohlíčky, děti se těšily na první sníh, čeledi ten den končila sjednaná služba a ve vinařských oblastech se těšili na ochutnávání nového vína.

Narodil se roku 316 nebo 317 v římské provincii Panonie ve městě Sabaria, kterým je dnes nepochybně město Szombathely v dnešním Maďarsku.

Proč se pečou martinské rohlíčky

Protože svátek svatého Martina bylo tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu a hledala si nového hospodáře, dostávala toto pečivo na odchodnou (proto vandrovnice). Martinské rohlíčky také dostávali koledníci, kteří na tento svátek chodili na martinskou koledu.Upečené, ještě horké rohlíčky potírejte rozpuštěným rumovým máslem a obalujte v moučkovém cukru. Jsou dobré s povidly, ale dají se naplnit také mákem, tvarohem, ořechy nebo jablky. A vždy s úspěchem!Martinova smrt

Svatý Martin zemřel 8. listopadu 397 v Candes na jedné ze svých misijních cest, kdy byl již vyčerpaný a oslabený nemocí. Po krátkém sporu o nároku Martinových ostatků bylo jeho tělo převezeno do Tours.

Narodil se kolem roku 316 v panonské Sabarii (dnešním Szombathely) – v Maďarsku. Jeho otec, důstojník armády římské říše původem z italské Pavie – nasměroval svého syna v 15 letech k vojenské kariéře, v 18 letech složil přísahu věrnosti římskému impériu. Sv.

Co se peče na Martina : “) a často se peče martinská husa či martinské rohlíky. Svátek svatého Martina byl jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu. Pekly se ale také martinské rohlíky nebo podkovy.

Jak dlouho se pečou martinské rohlíčky : 5 Připravené rohlíčky rozložte na plech (nepřilnavý, na silikonovou podložku nebo na pečicí papír) a potřete vajíčkem. Dejte do trouby rozehřáté na 180 °C a pečte asi 15 minut dozlatova.