Ochranu před větrnou erozí zajišťuje:

1. vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění
2. pásové pěstování plodin.
3. úprava tvaru a velikosti pozemku.
4. úprava struktury půdy – zvýšení podílu organické hmoty.
5. větrolamy.

Jsou to zejména kyselé deště, vysušování, likvidace velkých ploch lesů a intenzivní zemědělství s aplikací průmyslových hnojiv a pesticidů a monokulturním pěstováním plodin a hloubkovým obděláváním půdy, které ničení půdy provádějí.Nejlépe půdu chrání pokryv rostlinami – travní porosty, stromy aj. Erozi půdy brání les, křovinaté meze a travnaté plochy v krajině, humus, který půdu stmeluje, aj. Erozi půdy urychluje jízda vozidel mimo cesty, pěstování širokořádkových plodin (např. kukuřice), orba po spádnici, aj.

Co to je degradace půd : Nevhodným hospodařením jsou často přirozené půdní vlastnosti zhoršovány, pak hovoříme o degradaci půdy. V půdě degradované utužením je omezen pohyb vody, a tedy je snížena retenční schop- nost a akumulační prostor pro zadržení vody.

Co je zásaditá půda

Půda s pH vyšším než 7 je zásaditá, půda s pH nižším než 7 je kyselá. Půda s pH 7 je neutrální. Hodnota pH půdy má vliv na to, jakým rostlinám se v dané lokalitě bude dařit.

Co okyseluje půdu : Co okyseluje půdu Důvody

• Organická hmota z přírodních hnojiv (hnůj, kejda) nebo zelená hnojiva (meziplodiny) – rozkládající se v půdě, je zdrojem oxidu uhličitého, který podporuje okyselování půdy;
• mikroorganismy a dýchající kořeny rostlin – jsou také zdrojem oxidu uhličitého, který ovlivňuje okyselování půdy;

Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna. ohodnocené podle jejich vhodnosti pro různé typy využívání.

Frekvence a riziko. Země průměrně zachytí každý den zhruba 100 tun mikrometeoroidů a meteoroidů, které neškodně shoří v atmosféře. Meteoroidy (velikost do 1 metru) může pozorovatel zahlédnout jako „padající hvězdy“ či jako bolidy. Asteroidy o průměru 4 metry vstupují do zemské atmosféry přibližně jednou za 1,5 roku.

Co zpusobuje znecisteni půdy

Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství.Patří mezi ně pěstování meziplodin, pěstování rozmanitých krycích plodin s hlubokým kořenovým systémem, využití kompostu a pevného hnoje či zavádění agrolesnických systémů.V podmínkách ČR jsou půdy ohroženy erozí (vodní a větrnou), acidifikací, utužením, znečištěním a kontaminací, úbytkem organické hmoty, úbytkem biodiverzity, ztrátou stability půdní struktury a dále pak jejím nezemědělským využíváním pro účely těžby surovin, výstavby apod.

UDRŽÍME KVALITU PŮDY A JEJÍ ÚRODNOST Úrodnost půdy závisí na faktorech, které člověk nemůže ovlivnit, zejména na matečné hornině, klimatických podmínkách a vláhových poměrech. Tyto jsou dány především ročním úhrnem srážek, jejich rozložením v průběhu roku a výškou hladiny spodní vody.

Jak snížit zásaditost půdy : Kyselost či zásaditost půdy můžete ovlivnit přimícháním různých běžných přísad. Neutrální či mírně alkalické půdy můžete okyselit například hnojem. Ten nejen sníží zásaditost půdy, ale obohatí ji i o živiny a mikroorganismy. Dále se rozhodně nabízejí kuchyňské zbytky ve formě použitých čajových sáčků a kávové sedliny.

Kdy Vapnit půdu : Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.

Jak neutralizovat kyselou půdu

Jak upravit pH půdy Máte-li půdu kyselou (s nízkým pH) můžete její kyselost snížit vápněním. Spotřeba vápna nebo dolomitové mouky se může podle kyselosti pohybovat podle kyselosti půdy od 0,5 kg do 1,5 kg na 1 metr čtvereční. Potřebujete-li naopak u zásadité půdy kyselost zvýšit, přidejte do záhonu rašelinu.

Modely hvězdného vývoje jsme využili k výpočtu okamžiku, kdy se již planeta nebude nacházet v obyvatelné zóně a podmínky na jejím povrchu nebudou vhodné pro zajištění obyvatelnosti. Vypočítali jsme, že naše planeta přestane být obyvatelná někdy v období mezi 1,75 až 3,25 miliardy roků od současnosti.Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu. Život na planetě Zemi nemůže trvat věčně.

Co nejvic Znecistuje vodu : Hlavním bodovým zdrojem znečištění vody je kanalizace a čištění odpadních vod, zatímco v případě difúzního znečištění pocházejí hlavní zdroje ze zemědělství a elektráren na fosilní paliva (prostřednictvím ovzduší).