Jamku je potřeba udělat dostatečně prostornou, aby se do země vešly všechny kořeny a stromeček byl v zemi až po kořenový krček. Velmi důležité je dávat si zeminu z výkopku stranou na hromádku a ideálně ve stejném pořadí ji pak vrátit při sázení ke kořenům.Vhodná je mírně kyselá půda s dostatečnou zásobou humusu. Zálivka by měla být pravidelná, ale pozor na přílišné přemokření substrátu. Jedle spíše odolá krátkodobému suchu než velmi mokré půdě. Doba klíčení je cca 20–40 dní, ale klíčení je nepravidelné, proto to může trvat i déle.Jehličnatý strom původem z Koreje. Tento strom je ceněný pro svůj elegantní vzhled a kompaktní růst, což ho činí oblíbeným v zahradách a parcích po celém světě. Roste spíše pomaleji, průměrně mezi 15 až 30 cm za rok, dosahuje výšky 9-18 m.

Jakou půdu pro jedli : Preferují bohatší, hlubší, středně těžké, dostatečně propustné a přiměřeně vlhké půdy, zpravidla mírně kyselé, některé druhy (např. jedle ojíněná) však snesou i bazičtější substráty. Až na výjimky nesnášejí vysychavá stanoviště, stejně jako přemokření.

Jak daleko od sebe sázet jedle

U stromů pěstovaných ze semene je doporučena výsadba spíše dále od sebe( cca 15 metrů) u roubovanců můžeme vysazovat blíže , neboť roubované stromy nevytváří tak mohutné a rozložité koruny(cca 10 metrů) . Doporučeno je z důvodu kvalitního opylení pěstovat vždy dva a více jedinců.

Kdy a jak zasadit jedli : Prostokořenné jeličnany (borovice, smrk, jedle) je lepší sázet až v jarních měsících. Na rozdíl od listnatých stromů na podzim a v zimě již nekoření. Proto snáze přes zimu umrznou.

Potřebuje mírně kyselou, vlhkou půdu a hodně místa, protože mívá velmi hluboké kořeny a dorůstá výšky až 45 metrů. Jedli bělokorou zároveň musíte chránit před větrem – její větve jsou měkké a snadno se lámou.

Prostokořenné jeličnany (borovice, smrk, jedle) je lepší sázet až v jarních měsících. Na rozdíl od listnatých stromů na podzim a v zimě již nekoření. Proto snáze přes zimu umrznou.

Kdy stříhat korejskou jedli

Jako každý jehličnan i tuto jedli můžete zjara stříhat či tvarovat, ale vzhledem k pomalému růstu to nebývá nutné a možná ani žádoucí, když roční přírůstek bývá jenom 5-15 cm. Korejská jedle miluje slunce a vlhko – na přímém slunci by jí neměly vysychat kořeny.Při tvarování nám však jde o to, aby i třímetrová jedle měla přirozené rozvržení větví. Tedy v horních částech koruny větve slabé a v dolní části silné větve. Nejlépe tohoto dosáhneme pokud tvarujeme rostlinu do hřibovitého či vejčitého tvaru (viz. obr.).Prostokořenné jeličnany (borovice, smrk, jedle) je lepší sázet až v jarních měsících. Na rozdíl od listnatých stromů na podzim a v zimě již nekoření. Proto snáze přes zimu umrznou.

Abies pectinata) – jedle se od smrku liší tím, že roste a tloustne rychleji a dospívá věku až 300 let. Jedlové dřevo se od smrkového hůře rozpoznatelné. Charakteristickým znakem je jeho světlý šedožlutý odstín. Jedlové dřevo není tvořeno tmavým jádrem, ale pouze bělovým dřevem.

Který jehličnan rychle roste nejrychleji : Stejně jako u listnáčů, o kterých jsme psali minule, se musíte rozhodnout, jak vysoký plot požadujete. U jehličnanů nejrychleji roste kříženec, cypřišovec (Cupressocyparis leylandii).

Kam zasadit jedli : Potřebují slunné až polostinné místo s mírně kyselou a vlhkou propustnou půdou. Velmi pomalu rostou, mají krátké tmavě zelené jehlice s tupou špičkou.

Co zasadit Pod jedli

Do polostínu a těžších půd pak trvalky typu denivky, rebarbora, jitrocel apod. Do stínu můžeme umístit rebarboru, libeček, bohyšky, medvědí česnek, bergenii. Nezapomínejme na cibuloviny v podobě jarních krokusů a sněženek, květnových tulipánů a červnových okrasných česneků.

Do polostínu a těžších půd pak trvalky typu denivky, rebarbora, jitrocel apod. Do stínu můžeme umístit rebarboru, libeček, bohyšky, medvědí česnek, bergenii. Nezapomínejme na cibuloviny v podobě jarních krokusů a sněženek, květnových tulipánů a červnových okrasných česneků.Při tvarování nám však jde o to, aby i třímetrová jedle měla přirozené rozvržení větví. Tedy v horních částech koruny větve slabé a v dolní části silné větve. Nejlépe tohoto dosáhneme pokud tvarujeme rostlinu do hřibovitého či vejčitého tvaru (viz. obr.).

Jak tvarovat smrk : Na smrk se víc hodí nůžky

Odstraňujeme jimi část větve, třeba i delší, a to tak, že větev sestřihneme nad některým z nižších větvení. Rozvětvené tenčí větvičky reagují na krácení intenzivnějším prorůstáním. Stávají se postupně dominantními, koncovými.