Zatímco z daňového základu se počítá 15% daň z příjmů, z vyměřovacího základu se počítají odvody na zdravotní a sociální pojištění. Daňový základ pro OSVČ je hrubý zisk, tedy rozdíl příjmů a výdajů. Pokud tento rozdíl podělíme dvěma, získáme vyměřovací základ.Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy. Druhá redukční hranice je stanovena na 4násobek průměrné měsíční mzdy. Do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně), zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 %.Vypočteme ji ze součtu hrubé mzdy za posledních 12 měsíců, který vydělíme počtem kalendářních dní, tedy 365. Zjednodušeně je možné denní vyměřovací základ spočítat také tak, že průměrnou hrubou měsíční mzdu vynásobíme počtem měsíců v roce (tj. 12) a vydělíme počtem kalendářních dní (tj. 365).

Jak se počítá vyměřovací základ u OSVČ : Minimálním měsíčním vyměřovacím základem je 50 % aktuální průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ OSVČ je zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Co to je vyměřovací základ OSVČ

Vyměřovací základ

Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Kolik je minimální vyměřovací základ : 6.10.1 Vyměřovací základ OSVČ a pojistné na zdravotní pojištění

Rok	Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ	Minimální roční vyměřovací základ OSVČ
2020	17 417,50	209 010
2021	17 720,50	212 646
2022	19 455,50	233 466
2023	20 162	241 944

Člověk, který nikdy nepracoval, nemá nárok na starobní důchod. Hypoteticky by mohl dostat dávky pomoci v hmotné nouzi, ale záleží už na jeho konkrétní situaci. Základní dávka je příspěvek na živobytí a ta může být u dospělé samostatně žijící osoby ve výši životního minima 3 860 Kč. Aktualizováno v září 2021.

Důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry a procentní výměry. Ta základní je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. V roce 2024 je základní výměra 4400 korun. Procentní výměra tvoří obvykle větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a odpracovaných let.

Jak se počítá maximální vyměřovací základ

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (2 110 416 Kč pro rok 2024). Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je sazba 50 % daňového základu, případně s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.Vyměřovací základ

Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Co je osobní vyměřovací základ (OVZ)

Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně průměrná měsíční mzda odpovídající současné hodnotě, neboť dřívější příjmy se valorizují koeficientem růstu mezd. Pro každý rok je stanoven vlastní přepočítávací koeficient růstu mezd tak, aby výsledná hodnota odpovídala současnosti.

Co je to minimální měsíční vyměřovací základ : Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

Kdo platí minimální vyměřovací základ : Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2023 pro výkon hlavní činnosti, tj. 10 081 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Jak si dokoupit roky do důchodu

Jak dokoupit roky dobrovolného důchodového pojištění Dobrovolné důchodové pojištění umožňuje doplatit si chybějící dobu pojištění nebo si ho průběžně platit v obdobích, kdy nepracujete. Obecně si můžete doplatit pojištění za rok přede dnem, kdy ho doplácíte.

Zatímco koncem roku 2017 byla průměrná výše invalidního důchodu z invalidity I. stupně 5998 Kč, o dva roky později to bylo již 6851 Kč. Koncem roku 2021 byla průměrná výše 7642 Kč a na jaře roku 2022 to bylo 8330 Kč.Současně musíte mít dobu důchodového pojištění (jako u řádného starobního důchodu) ▪ alespoň 35 let příspěvkových i náhradních dob nebo ▪ alespoň 30 let jen příspěvkových dob. Od října 2024 budete potřebovat alespoň 40 let důchodového pojištění. Některé náhradní doby se Vám přitom započítají jen z 80 %.

Co to je maximální vyměřovací základ : Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (2 110 416 Kč pro rok 2024). Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.