Toto období jí vydrží až do jarních měsíců, kdy přichází u hodně želv první útlumové období.To poznáme podle snížené aktivity želvy, sníženého příjmu potravy, některé želvy se zahrabou do substrátu a nevylézají ani na krmení.Teplota pod výhřevnou žárovkou by přes den měla dosahovat až 30–40 °C, ale želva musí mít možnost se v jiné části terária i ochladit. Terárium nezapomeňte pravidelně 2× denně rosit. i UVB žárovkou želvě sviťte alespoň 10 hodin denně v závislosti na ročním období, výhřevnou žárovku stačí zapnout jen na 7 hodin denně.Jak dlouho želvy spí – zase záleží na období a náladě želvy, může spát až 18 hodin ale při normálním letním režimu spí obvykle od 17 hodin odpoledne do 7 hodin ráno.

Jakou mají želvy tělesnou teplotu : Přes den by v nejteplejší části želvária mělo být od 35°C do 40°C a v chladnější části 25-28°C. Noční teplota v teráriu by se měla pohybovat okolo 22°C. osvětlení do terárií bychom neměli šetřit. UVB zářivky nebo žárovky do terária pro želvy nejsou zcela ideální, protože je UVB zářič účinný pouze do max.

Které želvy Nezimují

Řeč dnes bude o evropských druzích želv a to Testudo hermanni, marginata, graeca a horsfieldi, co majitelé nezimují. Nejproblémovější druh z těchto želv je zcela jistě T.

Proč želva píská : Onemocnění plic

Projevování: Želva špatně dýchá – píská, má u nosu bublinky, nejí, je apatická. Proč: Průvan, velké rozdíly teplot, vzduchu a vody, celkově ošklivý zdravotní stav se sníženou odolností. Léčba: Zlepšení podmínek, stálá teplota vody i vzduchu, heřmánkové koupele, léky od veterináře.

Nevyhovující zdroje vápníku: rajče, broskev, salát, okurka, jahody, brokolice, meruňky, růžičková kapusta, květák, chřest, řepa, banán, švestky. Tyto potraviny se musí vždy poprášit doplňkem vápníku a neměly by sloužit jako hlavní zdroj krmení.

Běžně se želvy můžou přesunout ven když se noční teploty ustálí nad bodem mrazu (ideálně nad 0-5°C) a denní teploty se dostávají přes 10°C. Želvy si tak venku v těchto chladných měsících dokonale odpočinou a jsou připravené aktivovat až do podzimu. Toto jsou pouze orientační možnosti pro želvy s venkovním výběhem.

Jaká teplota těla je smrtelná

Tělesná teplota kolísá během 24 hodin v rozmezí 36 – 37 °C. Nejnižší teplota je v 5 hodin ráno, nejvyšší okolo 18 hodin v podvečer. Stejná minima a maxima má i horečka. Smrtelné jsou poklesy teploty jádra pod 24 °C a vzestupy teploty nad 43 °C.U teploty nad 42°C dochází již k nezvratným změnám, poškození buněk a člověku hrozí i smrt.Jakmile spadnou teploty pod 10 °C tak se želvy uchýlí k hibernaci. V místech, kde jsou zimy teplejší (např. kolem 23 °C) želvy během zimy nespí tak tvrdě a mohou se i několikrát za období probudit.

Ve volné přírodě želva pije dešťovou vodu a rosu, ale v domácích chovech se ne každá želva naučí pít vodu z misky. V tom případě je třeba dávat šťavnatá krmiva, nebo např. listy pokropit vodou. Prevence měknutí krunýře je krmení potravinami se správným obsahem vápníku a fosforu.

Jak Odčervit želvu : Dle naší statistiky má vnitřní parazity přes 80% želv, které k nám majitelé přinesou. Pokud je vyšetření pozitivní, pak želvičku odčervíme sondou přímo do žaludku. Přesnou dávku léčiva vypočítáme podle aktuální hmotnosti želvičky. Odčervení se provádí ve 14 denních intervalech.

Jak želva spí : Velmi snášenlivý druh, jak vůči vlastnímu druhu, tak s želvami jiných druhů. V zimním období želva hybernuje (spí zimním spánkem) – buď na souši nebo ve vodě (dokonce i pdo ledem). Když je příliš horké nebo příliš suché období, kdy vysychá voda, želvy estivují (spí letním spánkem).

Co mají rády želvy

V přírodě se suchozemské želvy živí převážně rostlinnou potravou. Občas si pochutnají i na žížale, slimákovi nebo zdechlině. Doma předkládejte želvě co nejpestřejší výběr zeleniny a ovoce, trávu, listy, květy – nejvhodnější je pampeliška, jetel nebo vojtěška. Můžete občas zkusit i vařenou rýži, nejlépe neloupanou.

V želvím jídelníčku se nesmí vyskytovat citrusy, jelikož odvápňují organismus. Ani v přirozeném prostředí želváci nemají šanci natrefit na ovoce, pokud není zrovna období vegetace a přezrálé plody nehnijí na zemi. Vyvarujeme se i podávání pečiva, mléka, mléčných produktů a masa (výjimkou je želva uhlířská).Při poklesu na 34 – 35 °C nastává ospalost, je patrná nechuť k pohybu, svaly se zdají tuhé. Pokles tělesné teploty pod 30°C má za následek ztrátu vědomí. Při teplotě těla nižší než 27 °C dochází k srdeční fibrilaci (míhání srdeční svaloviny) a posléze ke smrti."

Kdo má stálou teplotu těla : Endotermní (teplokrevní) živočichové si dokáží tělesnou teplotu udržet po určitou dobu, bez ohledu na okolní podmínky. Mezi tyto organismy řadíme savce a ptáky. Ektotermní (studenokrevní) živočichové mají tělesnou teplotu závislou na teplotě okolí, tzn. teplota těla odpovídá teplotě okolního prostředí.