Zatímco havrani – symbol zimy – začátkem března odlétají v hejnech směrem do Ruska či na Ukrajinu, do Česka přilétají první vlaštovky. Obvykle je ornitologové vyhlížejí až v dubnu, ale vysoké teploty posledních dnů již tyto opeřence přilákaly.Nejčastěji odlétají někdy koncem února a počátkem března. Jejich odlet trvá někdy až několik týdnů. Občas se stává, že se u nás setkávají s ‚našimi' havrany, kteří zimují naopak ve Francii,“ vysvětlil Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.Naši havrani totiž začátkem října odletěli na jihozápad, do Francie, kde přezimují. Ale kolem poloviny října k nám na zimu přilétají havrani ze severovýchodu – z Polska, Běloruska a Ruska, někteří až od Uralu. Přes den jsou roztroušení po krajině, na polích nebo ve městech, kde hledají potravu.

Kde se vyskytuje havran : Hnízdí především v nížinách a pahorkatinách (do 800 m n. m.), zejména podél větších vodních toků. Vyhledává otevřené zemědělsky obhospodařované krajiny s lesíky či skupinami stromů. Hnízdí jednou ročně, v koloniích. V březnu staří havrani tokají před samičkami, s nimiž po léta žijí; klaní se a vydávají milostné zvuky.

Kam létají havrani

Naši havrani odlétají zimovat do jižních oblastí Francie. K nám naopak přilétají na zimu hejna ze severovýchodu, konkrétně z Polska, Ukrajiny či Běloruska. Přestože jsou havrani stěhovaví ptáci, část populace žije na našem území trvale.

Jak se jmenuje samec od vrány : Tím nejčastějším je, že jsou to vrány, dalším pak, že havran je samec vrány.

Původní domovinou druhu je patrně Střední východ, odkud se od neolitické revoluce začal spolu s člověkem a zemědělstvím rozšiřovat po celém světě. Introdukován byl mj. do Severní i Jižní Ameriky, Afriky, Australasie a na četné oceánské ostrovy.

ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně opět v Izraeli). Důvodem častějšího zimování mimo Afriku může být jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování.

Jaký je rozdíl mezi vránou a Havranem

U havrana je lesk peří spíše namodralý u vrány spíše nazelenalý. Zobák: Vrána i krkavec mají zobák černý a u kořene opeřený. Havrani mají opeřený kořen zobáku pouze jako mláďata mladší 6 měsíců. Dospělý havran má velký lysý zobák, který má šedou barvu.Orel 90 let, havran 69 let, výr 68 let, pelikán a kondor se dožívají 52 let. Mezi ptáky, chovanými v zajetí se nejdelšího věku dožívají papoušci. Ti dosahují někdy až 140 let života.Ptáci nejčastěji odlétají do oblasti Středomoří, Pyrenejského a Apeninského poloostrova, některé druhy však odlétají dále do Afriky.

Lidé si často pletou vránu s havranem a občas se i domnívají, že havran je samec od vrány. Havrana polního už na první pohled poznáme podle celkové siluety – má na bocích takzvané „kalhotky“, které vznikly prodloužením per nad běháky. Dále poznáme staré havrany od vran jednoduše podle toho, že mají lysý kořen zobáku.

Kde žije vrána : Jako biotop preferuje otevřenou krajinu s lesy, většinou blízko vod, místy proniká také do měst. Je stálá až potulná. Evropská populace druhu je odhadována na 5,5–12 milionů hnízdících párů. V České republice hnízdí od nížin po 1300 m n. m. v počtu 3–6 tisíc párů.

Který pták odlétá : Na cestě k africkým zimovištím urazí vlaštovky a jiřičky (ale také např. břehule říční, pěnice slavíkové, rákosníci, ťuhýci obecní, lejsci a čápi bílí a černí) asi 5 000 kilometrů. Druhy, které loví ve vzduchu za letu hmyz (např. jiřičky a vlaštovky), putují za denního světla a urazí tak přibližně 200 km denně.

Kde Prezimuje vrabec

V Evropě se vyskytuje prakticky všude, nicméně na Apeninském poloostrově, Krétě, Sicílii, Korsice a Sardinii vrabce domácího nahrazuje vrabec italský. V Asii areál výskytu sahá po východní Sibiř.

Špaček obecný je na našem území tažným druhem. Většina našich špačků zimuje v mediteránu od Itálie po Portugalsko a v severní Africe. Jejich zimoviště tedy neleží příliš daleko.Krkavec má klínovitý ocas. Příbuzný havran polní (Corvus frugilegus) má zakulacený ocas a lysý, světlý kořen zobáku. Vrána černá (Corvus corone) má hranatý ocas a slabší zobák. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem.

Jak se pozná vrána od havrana : Vrána je menší než havran a má obvykle hladší peří s nazelenalým kovovým leskem. Její zobák je v poměru k tělu menší, má černou barvu a u kořene je opeřený.