K labutím se, díky pohádce Hanse Christiana Andersena, váže pověra, že odlétají do teplých krajin. Není tomu tak. Právě z rybníků a nádrží odlétají na řeky. Za teplem do jiných zemí neputují.Labuť velká obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a v mírných oblastech v rozmezí od východní, severní až po západní Asii. Postupem času byla vysazena také v Austrálii, na Novém Zélandu, Islandu, Faerských ostrovech, v jižní Africe a ve Spojených státech amerických.Tento druh je nápadně malé postavy, ale jinak se vzezřením blíží k labuti zpěvné. Projevuje se nápadně hlubokým hlasem. Její životní teritorium leží daleko v tundře severní Evropy. Zimu létá přežívat na pobřeží Severního moře, odkud k nám jedinci zavítají.

Kde přezimují labutě : Jsou to původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti přes 1000 km, v mírných polohách Evropy mohou přezimovat. Labutě velké zůstávají v zimě často na ledu prostých úsecích řek či jezer ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí.

Čím krmit labutě v zimě

Krmit můžete kukuřicí, pšenicí, žitem, ječmenem a ovsem.

Obiloviny jsou skvělým zdrojem energie, a navíc obsahují mnoho prospěšných živin a také důležitou vlákninu. Skvělé jsou také ovesné vločky, které máte většinou doma nebo je snadno koupíte v jakémkoli obchodě.

Jak dlouho se dožívají labutě : Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.

ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně opět v Izraeli). Důvodem častějšího zimování mimo Afriku může být jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování.

Výjimkou je samice labutě zpěvné, která se 13 let celoročně zdržuje převážně na střední Moravě. "Její nejoblíbenější rybníky se nacházejí v Tovačově, Kojetíně a Chropyni. Od členů Moravského ornitologického spolku dostala jméno Zpěvanka a postupně se stala ptačí celebritou," uvedl Šafránek.

Čím se živí labuť

Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.Zimu tráví labutě v našich podmínkách velmi dobře. Lidé je často chodí krmit pečivem, zvláště ve městech, za což jsou jim labutě vděčné. Labuť velká je severským ptákem, která je na život v zimě dokonale přizpůsobena. Zdravá labuť snáší extrémní nízké teploty velmi dobře.obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.

Čím se krmí labutě : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Proč se nejí labutě : Labutí maso je v současnosti pokládáno za příliš tučné, mistři kuchařského řemesla však upozorňují, že při správné úpravě není jídlo připravované z elegantního bílého opeřence vůbec nezdravé. Olejová pachuť pochází jen z tukové vrstvy mezi kůží a svaly labutě.

Který ptáci odlétají na zimu

V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.

SÝKORA KOŇADRA

Přes zimu vyzobávají ze země nebo ze stromů na zahradách hmyz. Někdy, když napadne hodně sněhu, mají sýkorky problém se k hmyzu přes množství sněhu dostat. Proto jim lidé pomáhají a staví na svých zahradách nebo parapetech krmítka, kam jim dávají semínka.Její opeření se skládá z téměř 25 000 per. Jsou to výborné plavkyně a potápěčky, pod vodou vydrží až tři a půl minuty. Dospělý jedinec spotřebuje během dne až 4 kg potravy.

Čím krmit ptáky v zimě : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.