Objevuje se pouze u nahosemenných rostlin. Jedle (abies) Šišky jedlí dozrávají již koncem léta a jsou velmi dekorativní. Šišky jedlí se na podzim zcela rozpadají a na větvích zbyde pouze úzké vřeteno. Délka šišek se pohybuje od 10 do 20 cm.Jedle bělokorá se vyskytuje v evropských pahorkatinách a horských polohách s optimem v Alpách, Českém masivu, Karpatech, méně také ve střední Francii, západním Německu a v jihoevropských Apeninách a na Balkáně. Jako horská dřevina se vyskytuje v Pyrenejích.na jaře příštího roku, takže je můžeme pozorovat také v průběhu zimy. Zejména šišky borovic vytrvávají na stromech poměrně dlouho (někdy i několik let) a u většiny druhů mají vejčitý, krátce kuželovitý tvar. V mládí jsou světle zelené, po dozrání hnědnou až černají, výjimečně mohou mít načervenalou barvu.

Kam zasadit jedlí : Roste spíše v hlubších, středně živných půdách, snese i půdy rašelinné až kamenité, v některých oblastech roste i na vápencích. Jedle bělokorá dorůstá do výšky 30 – 60 m a průměr kmenu může být 1 – 2 m. Mohutné stromy mají kuželovitou až válcovitou velmi pravidelně rostlou korunu.

Na jakém stromě rostou šišky

Smrk je nejčastějším jehličnatým stromem v Česku. Má krátké jehličky a dlouhé šišky, které často nacházíme na zemi. Borovice je jedním z nejvyšších jehličnatých stromů v Česku.

Jaký je rozdíl mezi smrkem a jedlí : Abies pectinata) – jedle se od smrku liší tím, že roste a tloustne rychleji a dospívá věku až 300 let. Jedlové dřevo se od smrkového hůře rozpoznatelné. Charakteristickým znakem je jeho světlý šedožlutý odstín. Jedlové dřevo není tvořeno tmavým jádrem, ale pouze bělovým dřevem.

Jedle bělokorá

Má dlouhé šišky, které ale na zemi nenajdeme, protože šiška se po dopadu na zem rozpadne. Její dlouhé šišky rostou směrem nahoru.

Abies pectinata) – jedle se od smrku liší tím, že roste a tloustne rychleji a dospívá věku až 300 let. Jedlové dřevo se od smrkového hůře rozpoznatelné. Charakteristickým znakem je jeho světlý šedožlutý odstín. Jedlové dřevo není tvořeno tmavým jádrem, ale pouze bělovým dřevem.

Jak dlouho zraje šiška

Během zrání, které v závislosti od druhu může trvat až několik let, šiška dřevnatí a opadává v celku (borovice, smrk, modřín) nebo se rozpadá (cedr, jedle). Při uzrávání šišky otevírají šupiny, čímž se dostávají ven semena (oříšky).Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé, s tuhými šupinami, dozrávají na podzim v prvním roce a po vysemenění opadávají v celku.Do polostínu a těžších půd pak trvalky typu denivky, rebarbora, jitrocel apod. Do stínu můžeme umístit rebarboru, libeček, bohyšky, medvědí česnek, bergenii. Nezapomínejme na cibuloviny v podobě jarních krokusů a sněženek, květnových tulipánů a červnových okrasných česneků.

Prostokořenné jeličnany (borovice, smrk, jedle) je lepší sázet až v jarních měsících. Na rozdíl od listnatých stromů na podzim a v zimě již nekoření. Proto snáze přes zimu umrznou.

Kde rostou smrky : Výskyt. Jeho domovem je severní a střední Evropa, v horských polohách tvoří charakteristické rozlehlé klimaxové porosty. V Laponsku a na severu Ruska dosahuje až k severní lesní hranici, v Alpách roste ve výškách do 2 000 m n. m. a tvoří horní hranici lesa.

Jak očistit šišky od smůly : Pokud nemáte odlakovač, zkuste líh, terpentýn nebo technický benzín. Je to skvělý způsob, jak dostat smůlu z oblečení: Aplikujte na skvrnu. Nechte působit a následně vyperte žlučovým mýdlem.

Jak rostou šišky na smrku

Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé, s tuhými šupinami, dozrávají na podzim v prvním roce a po vysemenění opadávají v celku.

Na rozdíl od smrku nevyrůstají na listových polštářcích a větvičky jsou proto hladké. Tvar jehlic a jejich postavení na větvičce jsou významným druhově určovacím znakem. Šišky na větvích nevisí, ale vyrůstají vzpřímeně a ve zralosti se rozpadají na stromech.Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyživí, ale také prohřeje. Těžká půda obsahuje ve srovnání s písčitou mnoho jílovitých částic. Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo.

Co vysadit kolem stromů : Pod stromy se bude dařit stínomilným rostlinám. Najdete je mezi trvalkami, okrasnými travami, kapraďorosty, cibulovinami, hlíznatými rostlinami i dřevinami. Často jde o nenáročné a rychle se rozrůstající druhy, které v ideálních podmínkách zakrátko vytvoří souvislou pokrývku půdy.