Hnízdí v severní Africe, Evropě, Asii a Severní Americe, na zimu většinově táhne do subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a Jižní Ameriky.Mezi tažné ptáky patří např: vlaštovka, jiřička, husa velká, čáp, špaček, skřivan a kukačka. Na jarní přílet vlaštovek se těšíme, protože vlaštovky považujeme za symbol jara. Vlaštovka je často zaměňována s jiřičkou. Vlaštovka má načervenalé hrdlo a hlouběji vykrojený ocas.Naše vlaštovky nejčastěji zimují jižně od rovníku. S jarem se opět vydávají na sever zahnízdit a vychovat mláďata. Často se vrací každý rok na stejné místo. To mají za sebou až 10 000 km dlouhý let ze zimovišť v jižní a střední Africe.

Kam odlétají stěhovaví ptáci : Tahy evropských ptáků vedou třemi hlavní směry: ze severní a jihovýchodní Evropy jihozápadním směrem přes západní Evropu a Pyrenejský poloostrov. Druhá trasa jde téměř přímočaře ze severu na jih přes Itálii a Sicílii. Třetí jihovýchodní cesta směřuje přes Balkánský poloostrov a Malou Asii.

Kolik uletí vlaštovka za den

Živí se hmyzem, který chytá za letu. Vlaštovka je skutečně dálkový letec, jejich zimovištěm je jižní část afrického kontinentu. Nejdelší prokázaná cesta „české“ vlaštovky vede až z Jihoafrické republiky, musela tady urazit vzdálenost 8503 kilometrů. Za den uletí vlaštovky až 300 kilometrů.

Kdy odlétají vlaštovky a jiřičky : Vlaštovky odlétají o něco dříve, většina již v první polovině září. Jiřičky převážně v druhé polovině září a někdy se zdrží až do začátku října. To záleží na počasí a také na tom, kdy jejich hnízda opustí poslední mláďata.

Ptactvo obdivujeme nejen pro jejich zpěv a pro jejich let, ale jsou i ukazatelem stavu životního prostředí. Pojďme si připomenout, jak nám pomáhají: Snižují stavy škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin a druhy živící se mršinami zase působí jako přírodní "hygienická služba".

Víš, jak říkáme ptáčkům, kteří na zimu odlétají pryč do teplých krajin Takovým ptákům říkáme tažní (protože přesunu hejna ptáků se říká ptačí tah, ptáci táhnou do tepla, proto tažní) nebo stěhovaví.

Kdy se vracejí vlaštovky

Na konci března a během dubna přilétají např. vlaštovky obecné (Jižní Afrika), jiřičky obecné, pěnice černohlavé, slavíci obecní (Afrika) a rákosníci. Objevují se i naši stěhovaví dravci – např. moták pochop a v dubnu včelojed lesní.Vlaštovky patří mezi dálkové migranty. Zimují v jižní a střední Africe a při příletu do Česka mají za sebou cestu dlouhou až 10.000 kilometrů, kterou zvládnou přibližně za čtyři týdny. Na podzim jim ale cesta do teplých krajin trvá o dva týdny déle.ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně opět v Izraeli). Důvodem častějšího zimování mimo Afriku může být jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování.

Zatímco havrani – symbol zimy – začátkem března odlétají v hejnech směrem do Ruska či na Ukrajinu, do Česka přilétají první vlaštovky. Obvykle je ornitologové vyhlížejí až v dubnu, ale vysoké teploty posledních dnů již tyto opeřence přilákaly.

Co jedí malé vlaštovky : Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou např. neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj. Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.

Co odpuzuje vlaštovky : Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.

Kam odlétají jiřičky

Jiřička obecná je striktně tažným ptákem migrujícím na dlouhé vzdálenosti, jehož západní populace zimují v Africe jižně od Sahary a každoročně kvůli tomu cestou z hnízdiště na zimoviště a zpět překonávají tisíce kilometrů. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do kategorie mechanických odpuzovačů ptáků patří sítě proti holubům, hroty proti holubům, makety dravců a havranů. Makety havranů dodáváme ve dvou variantách – sedící havran, a létající havran k zavěšení. Jde o jednoduchý, ale účinný způsob plašení ptáků.Co se týká prostředků pro plašení ptáků, je tomu skutečně tak. Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.

Které ptáky uvidíme v zimě : Ojediněle se v krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora uhelníček, pěnkavy, ale i hýl obecný, dlask tlustozobý, drozdi či strakapoud velký. "Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek ochránci ptáků považují brkoslava severního nebo čečetku zimní," řekl místopředseda spolku.