Mezi plošně nejrozšířenější patří na jižní Moravě a v Polabí černozemě, v pahorkatinách hnědozemě a ve vyšších polohách illimerizované půdy a podzoly. Zemědělská půda se na celkové rozloze České republiky podílí více než polovinou a díky nevhodným způsobům obhospodařování jsou dvě třetiny narušeny erozí.Hnědozem (HM) je půdní typ typický svou hnědou barvou, od níž je odvozen jeho název. Vzniká půdotvorným procesem zvaným ilimerizace. Je méně kvalitní než černozem (vyjma extrémně suchých období). Hnědozemě mají jen málo diferenciované vzájemné půdní horizonty.Černozem – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin.

Co může ohrozit půdu : Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty.

Kde jsou černozem

Na Zemi se nacházejí dvě velké černozemní oblasti: jednak prérie v okolí Velkých jezer v Severní Americe, jednak v jižní Ukrajině, jižním a středním Rusku a na Sibiři. V Česku se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí.

Co to je černozem : černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Typickými plodinami hnědozemí jsou brambory, cukrová řepa a obilniny. Půdy, které mají velké množství humusu, nazýváme černozemě. Jejich výrazná tmavá barva na sebe upoutává především v nížinách, podél velkých řek a v teplých oblastech. Místa výskytu černozemí se vyznačují dlouhou zemědělskou tradicí.

Hnědozemě se vytvořily hlavně v rovinatém či mírně zvlněném reliéfu ze spraší, prachovic a polygenetických hlín. Svérázné půdy, které řadíme k hnědozemím, vznikly z eolickým materiálem obohaceným residuí zvětrávání vápenců (terra fusca, rossa).

Co je nejúrodnější část půdy

Humus je nejúrodnější část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a těl mrtvých živočichů. Svrchní vrstvu půdy lidé obdělávají a pěstují na ní rostliny. Obdělávaná vrstva půdy se nazývá ornice.Charakteristiky: Půdy s molickým smonicovým Ams-horizontem, na texturně těžkých substrátech (> 30% částic >0,001mm v hloubce min. 60 cm od povrchu), bez dalších diagnostických horizontů. Jedná se o nejtěžší půdy.Na orné půdě lze tedy zřídit plantáž na vypěstování rychle rostoucího dřeva, kterým budete topit, nebo ovocný sad, ale také plantáž vánočních stromků. To se mnohým může zdát jako jednoduchý výdělek, ale podle pěstitelů to tak není.

Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.

Která území v ČR jsou nejúrodnější a které plodiny se tam pěstují : V nížinách, kde je zároveň teplejší podnebí a nejúrodnější půdy, se nejlépe daří pěstování obilí – pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice. Nejvhodnějšími oblastmi jsou Polabí, Haná a úvaly jižní Moravy.

Co je to Luvizem : Luvizem LU

Dříve byly luvizemě nazývány illimerizované půdy. Vznikají z prachovic, polygenetických hlín i lehčích substrátů v rovinatém a mírně zvlněném terénu pahorkatin; podnebí je již značně humidnější.

Jak vzniká černozem

Černozemě jsou půdy semiaridního až semihumidního kontinentálního klimatu s horkým létem a drsnou zimou. Hlavním pedogenetickým znakem je hromadění kvalitního humusu pod stepní až lesostepní vegetací v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu.

nížiny – černozemě – pšenice, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina, chmel, koně, prasata, drůbež.černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Jaké typy půdy se nacházejí v ČR : Čvrtou nejpočetněji zastoupenou skupinu tvoří illimerizované a oglejené půdy (13,1%), které se nacházejí spíše v rovinatých chladnějších a vlhčích oblastech. Zbylých 15,7% tvoří ostatní půdní typy jako např. lužní půdy, nivní půdy, podzoly, rendziny, zasolená půda (solončak), rašeliništní půdy apod.