Mezi plošně nejrozšířenější patří na jižní Moravě a v Polabí černozemě, v pahorkatinách hnědozemě a ve vyšších polohách illimerizované půdy a podzoly. Zemědělská půda se na celkové rozloze České republiky podílí více než polovinou a díky nevhodným způsobům obhospodařování jsou dvě třetiny narušeny erozí.Černozem – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin.Čvrtou nejpočetněji zastoupenou skupinu tvoří illimerizované a oglejené půdy (13,1%), které se nacházejí spíše v rovinatých chladnějších a vlhčích oblastech. Zbylých 15,7% tvoří ostatní půdní typy jako např. lužní půdy, nivní půdy, podzoly, rendziny, zasolená půda (solončak), rašeliništní půdy apod.

Jak se jmenuje nejúrodnější část půdy : Půda se skládá z neživé a živé složky. Živá složka je tvořena kořeny živých rostlin, mikroorganismy, drobní živočichové. Neživá část je tvořena částečkami jílu, hlíny, písku, kamínky, odumřelými částmi rostlin a živočichů. Nejúrodnější část půdy se nazývá humus.

Kde v ČR je černozem

V Česku se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí.

Co to je černozem : černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Černozemě se vyznačují nízkým poměrem uhlíku ku dusíku. Původní vegetací jsou habrové a subxerofilní teplomilné doubravy. Hlavním půdotvorným procesem je intenzivní humifikace probíhající pod stepní vegetací. V ČR se černozemě nacházejí v moravských úvalech, středním Polabí, dolním Povltaví a dolním Poohří.

Na Zemi se nacházejí dvě velké černozemní oblasti: jednak prérie v okolí Velkých jezer v Severní Americe, jednak v jižní Ukrajině, jižním a středním Rusku a na Sibiři. V Česku se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí.

Jak poznat typ půdy

Druhy půd jsou klasifikovány podle velikosti zrn. Nejmenší velikost zrna a zároveň nejmenší volný prostor mezi zrny má jíl, rozměrem větší je prach a největší písek. Velikost částic rozhoduje o schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu.Mateční hornina nebo matečná hornina je pojem, kterým se v pedologii určuje hornina, která dala vzniknout dané půdě. Je nutné si ale uvědomit, že u některých půd dochází k transportu. Pak to znamená, že hornina nacházející se pod touto půdou není mateční.Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.

V nížinách, kde je zároveň teplejší podnebí a nejúrodnější půdy, se nejlépe daří pěstování obilí – pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice. Nejvhodnějšími oblastmi jsou Polabí, Haná a úvaly jižní Moravy.

Kde jsou Nivni půdy : Nivní půdy

– se nachází podél říčních toků,opakovaně jsou při povodních zaplavovány vodou. Bývají písčité až štěrkovité. Slouží jako louky a pastviny, místy se lze na těchto půdách setkat s výskytem původních lužních lesů.

Jak vzniká černozem : Černozemě jsou půdy semiaridního až semihumidního kontinentálního klimatu s horkým létem a drsnou zimou. Hlavním pedogenetickým znakem je hromadění kvalitního humusu pod stepní až lesostepní vegetací v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu.

Co může ohrozit půdu

Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty.

Jak se co dělá

Často v ní najdeme i úlomky vápence. Jednoduchým testem si můžeme ověřit přítomnost vápníku. Stačí na vzorek půdy kápnout ocet – pokud vzorek šumí, půda je vápenitá. Charakter půdy lze velmi dobře určit podle planě rostoucích rostlin v okolí zahrady.Půdní typy: Hlinitá půda

Hlinité půdy jsou tvořeny směsí s přibližně stejným podílem jílu, spraše a písku, a mají tedy různé vlastnosti. Na rozdíl od lehké písčité půdy a těžké jílovité půdy se tato půda označuje jako „střední půda“. Je považována takříkajíc za zlatou střední cestu.

Z jakých částí se skládá půda : Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.