Tento druh je nápadně malé postavy, ale jinak se vzezřením blíží k labuti zpěvné. Projevuje se nápadně hlubokým hlasem. Její životní teritorium leží daleko v tundře severní Evropy. Zimu létá přežívat na pobřeží Severního moře, odkud k nám jedinci zavítají.Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).Jsou to původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti přes 1000 km, v mírných polohách Evropy mohou přezimovat. Labutě velké zůstávají v zimě často na ledu prostých úsecích řek či jezer ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí.

Kdy hnízdí labutě : Samice do něj klade obvykle na přelomu března a dubna 5 až 7 zelenavých vajec o velikosti 112 × 75 mm. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35–38 dní.

Kde spí labutě

Někteří nocují v hnízdech, v dutinách nebo děrách. Husy, kachny a labutě se cítí v noci nejbezpečněji uprostřed hladiny. Přes velkou aktivitu ve dne spí ptáci jen velmi krátce.

Kde žije labuť : Labuť velká obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a v mírných oblastech v rozmezí od východní, severní až po západní Asii. Postupem času byla vysazena také v Austrálii, na Novém Zélandu, Islandu, Faerských ostrovech, v jižní Africe a ve Spojených státech amerických.

Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.

Zimu tráví labutě v našich podmínkách velmi dobře. Lidé je často chodí krmit pečivem, zvláště ve městech, za což jsou jim labutě vděčné. Labuť velká je severským ptákem, která je na život v zimě dokonale přizpůsobena. Zdravá labuť snáší extrémní nízké teploty velmi dobře.

Jak se pozna samec labutě

Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku. Mláďata jsou šedohnědá, často i bílá. Výskyt na stojatých a pomalu tekoucích vodách. Živí se zejména vodními rostlinami, v zimě, kdy ji lidé ve městech přikrmují, i pečivem a dalšími potravinami.Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku.Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.

Krmit můžete kukuřicí, pšenicí, žitem, ječmenem a ovsem.

Obiloviny jsou skvělým zdrojem energie, a navíc obsahují mnoho prospěšných živin a také důležitou vlákninu. Skvělé jsou také ovesné vločky, které máte většinou doma nebo je snadno koupíte v jakémkoli obchodě.

Co dělají ptáci v zimě : Přes zimu zde zůstávají především druhy, které se živí semeny nebo rostlinnou potravou, která je více dostupná. I přesto je někdy složité v tuhých mrazem najít pod kůrou nebo v zamrzlé krajině potravu. Pokud se tedy rozhodneme ptákům pomoci, stačí na parapet okna, balkon či zahradu umístit krmítko.

Co žere labuť : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Kde spí v zimě ptáci

Houfy ptáků se v zimě v noci ke spánku shromažďují v keřích, hustých jehličnanech, v popínavkách, v prázdné ptačí budce apod., aby se ptáci co nejlépe uchránili před zimou, větrem a vlhkostí. Aby minimalizovali tepelné ztráty, sednou si a tělem si překryjou nohy, zobák si zastrčí pod křídlo.

Mezi nejčastější návštěvníky krmítek patří: kos černý, vrabec domácí a polní, pěnkava obecná a jikavec, sýkora koňadra, modřinka, babka a lužní, zvonek zelený, hrdlička zahradní, datlové, žluny, sojka, straka, brhlík lesní, mlynařík dlouhoocasý, stehlík, konopka a čečetka zimní, dlask tlustozobý, holub domácí, poštolka …Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Co dělají ptáčci v zimě : Přes zimu zde zůstávají především druhy, které se živí semeny nebo rostlinnou potravou, která je více dostupná. I přesto je někdy složité v tuhých mrazem najít pod kůrou nebo v zamrzlé krajině potravu. Pokud se tedy rozhodneme ptákům pomoci, stačí na parapet okna, balkon či zahradu umístit krmítko.