z vazeb mezi atomy (na místě uvolněných elektronů jsou díry). Jedním z nejvíce používaných prvků při výrobě polovodičů je KŘEMÍK. Prvek IV. hlavní skupiny → Má čtyři valenční elektrony, které se podílejí na vazbách s ostatními atomy křemíku.Využití: světelná čidla (fotoaparát, autom. spínače osvětlení), podobně fotobuňka (pás u pokladny, dveře výtahu, čidlo na umyvadle, pisoáru, poplašné systémy). Využití: elektronické teploměry (lékařský obr), tepelná čidla (pokojový termostat, tepelné senzory v mobilu, počítači, autě)…Obvykle se říká, že polovodiče vedou proud pouze za určitých podmínek. Polovodiče mají méně valenčních elektronů než kovy a k jejich uvolnění je potřeba větší energie. Při teplotách okolo absolutní nuly se polovodič chová jako dokonalý izolant (valenční elektrony jsou pevně vázány v obalu), tedy proud nevede.

Na čem závisí vodivost polovodiče : Vodivost, resp. odpor polovodičů závisí na teplotě. S rostoucí teplotou se zvyšuje vodivost, resp. snižuje odpor polovodičů.

Jak vzniká polovodiče

POLOVODIČE. Polovodiče typu N jsou polovodiče s elektronovou vodivostí (s negativní vodivostí N). Vznikne vpravením vícevalenčního atomu do krystalové mříže polovodiče. Například nahradíme-li některý atom čtyřmocného křemíku pětimocným atomem fosforu (substituční atom).

Jak dělíme polovodiče : Podle typu nosiče náboje dělíme polovodiče na vlastní (intrinsické) a příměsové. Příměsové polovodiče mohou být dopované typu N (majoritními nosiči volného náboje jsou elektrony) nebo typu P (majoritními nosiči jsou díry, které se chovají jako částice s kladným nábojem).

Polovodičové součástky najdeme v různých elektronických zařízeních, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, ale také v přesných měřicích přístrojích.

Nejlépe vede elektrický proud stříbro (dělají se z něho kontakty) a měď, která je v praxi nejpoužívanějším vodičem. Odpor vodičů závisí také na teplotě. Například rozžhavené vlákno žárovky má mnohem větší odpor než vlákno studené.

Jak fungují polovodiče

Pohyb elektronu a díry se musí dít najednou (elektron uvolní vazbu, zaplní díru a ta se tak pohybuje). Vypadá to tedy tak, že na jednu stranu se vždy pohybuje záporný elektron, na druhou stranu kladná díra. Toto je princip vlastního polovodiče. Má stejný počet elektronů a děr.Vlastní polovodič je polovodič neobsahující žádné příměsi. Mohou se ale v jeho struktuře objevit nějaké nečistoty, ale ty nebudeme v dalším výkladu uvažovat. Nejvýznamnějším materiálem pro výrobu polovodičových součástek je čistý monokrystalický křemík.Pohyb díry se děje v krystalu tak, že na chybějící místo po uvolněném elektronu se dostane jiný elektron a díra tedy vznikne jinde. … tak se vlastně díra přesunula na jiné místo krystalu. Proces vzniku páru elektron – díra se nazývá generace.

Ohmův zákon je vzorec používaný k výpočtu vztahu mezi napětím, proudem a odporem v elektrickém obvodu. Pro studenty elektroniky je Ohmův zákon (E = IR) stejně zásadní jako Einsteinova rovnice relativity (E = mc²) pro fyziky. V překladu to znamená napětí = proud × odpor nebo volty = ampéry × ohmy nebo V = A × Ω.

Odkud kam teče proud : Proud je definovaný jako pohyb volných nosičů náboje. Pokud je elektrické pole zdroje (baterie) uvede do pohybu, začnou se celkem spořádaně pohybovat od záporného ke kladnému pólu zdroje. Samozřejmě, obvod musí být uzavřený, tak jako řetěz. Přitom předají energii spotřebiči.

Jak vzniká přechod polovodiče : Připojíme-li přechod PN tak, že oblast P připojíme ke kladnému pólu zdroje, vzniká v polovodiči působením zdroje elektrické pole, které je orientováno opačně než pole hradlové vrstvy (viz obr. 84). Dochází k potlačení („ztenčení“) této vrstvy a obvodem prochází elektrický proud.

Jaká jsme generace

baby boomers narozeni mezi roky 1946 a 1964, generace X narozená od roku 1965 do roku 1979, generace Y s roky narození 1980 až 1997. a generace Z narozená po roce 1997.

Dřív se generace měnily zhruba každých 20 let, ale teď je to výrazně rychlejší, tak co čtyři až pět let. „Třicetiletí nerozumějí 25letým, dvacetiletí těm 15letým. Je tady jakési generační rozostření,“ vnímá Cílek. Děje se to prý hlavně díky velkému rozvoji nových technologií, „…Ohm je jednotka elektrického odporu, značí se velkým řeckým písmenem Ω (omega). V soustavě SI patří mezi odvozené jednotky, rozměr v základních jednotkách je: Ω = m2·kg·s−3·A−2.

Kdy má vodič odpor 1 ohm : Vodič má elektrický odpor 1 ohm, jestliže při elektrickém napěti 1 volt mezi konci vodiče prochází vodičem proud 1 ampér. Elektrický proud I v kovovém vodiči je přímo úměrný elektrickému napětí U mezi konci vodiče.