Jsou to původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti přes 1000 km, v mírných polohách Evropy mohou přezimovat. Labutě velké zůstávají v zimě často na ledu prostých úsecích řek či jezer ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí.Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).Zimu tráví labutě v našich zeměpisných podmínkách. Mrazivé dny i noci tráví nejčastěji ve větších městech, na vodních hladinách řek a rybníků. Lidé je chodí přikrmovat pečivem, za což jsou labutě vděčné. Člověk se často mylně domnívá, že během mrazivé noci, musí labutě nocující na vodní hladině zamrznout do ledu.

Kam Migruji labutě : Labuť je částečně tažný pták; evropské populace migrují především do severní Afriky, asijské do střední a jižní Asie.

Jak dlouho vydrzi labuť pod vodou

Její opeření se skládá z téměř 25 000 per. Jsou to výborné plavkyně a potápěčky, pod vodou vydrží až tři a půl minuty. Dospělý jedinec spotřebuje během dne až 4 kg potravy.

Jak dlouho se dožívají labutě : Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.

Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí. Samec zastupuje samici na hnízdě pouze ve chvíli, kdy samice hledá potravu. Inkubační doba: 35 – 38 dní. Mláďata doprovázejí oba rodiče až 9 měsíců.

Krmit můžete kukuřicí, pšenicí, žitem, ječmenem a ovsem.

Obiloviny jsou skvělým zdrojem energie, a navíc obsahují mnoho prospěšných živin a také důležitou vlákninu. Skvělé jsou také ovesné vločky, které máte většinou doma nebo je snadno koupíte v jakémkoli obchodě.

Jak vysoko létá labuť

Při letu byly labutě pozorovány (nad Severním Irskem) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží sup (11,3 km). V období hnízdění žijí labutě většinou pouze v párech. Mimo hnízdní období se slétají do hejn.Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.Labutí maso je v současnosti pokládáno za příliš tučné, mistři kuchařského řemesla však upozorňují, že při správné úpravě není jídlo připravované z elegantního bílého opeřence vůbec nezdravé. Olejová pachuť pochází jen z tukové vrstvy mezi kůží a svaly labutě.

Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.

Co mají rádi labutě : Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.

Co žere labuť : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Jak rychle letí labuť

Deset zajímavostí o labutích

• Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě.
• Létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.
• Na těle má průměrně 25 000 per.
• Má krk dlouhý víc než 25 centimetrů.
• V období tahu překonají labutě až 3 200 kilometrů.
• V hejnech letí vždy kolem 40 labutí.

Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Proč Nekrmit labutě pečivem : „Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.