V současnosti se černé uhlí těží pouze v Ostravsko-karvinském revíru prostřednictvím firmy OKD. Ročně je vytěženo kolem 15 milionů tun černého uhlí.V Ústeckém kraji je hnědé uhlí těženo v Severočeské hnědouhelné pánvi, v níž je cca 850 km2 uhlonosných z celkové plochy 1420 km2 této terciérní pánve, tvořené sedimenty. V posledních letech je výše těžby ve znamení setrvalého poklesu, s ročním maximem v roce 1984, cca 75 mil.3.4.

Používá se zejména pro výrobu keramiky (porcelánu) a papíru. V České republice se velmi kvalitní kaolin nachází a těží v okolí Kadaně, Podbořan, Karlových Varů, Plzně a Znojma (Únanov). Další ložiska se vyskytují v Chebské pánvi, Třeboňské pánvi a na Vidnavsku.

Kde se těží uhlí v Polsku : V současné době se hnědé uhlí těží povrchově na čtyřech lokalitách (revírech): Adamow, Belchatów, Konin a Turów, které jsou lokalizovány v centrálním a západním Polsku, tj. v regionech značně vzdálených od hlavní palivo-energetické základny Polska v Horním Slezsku.

Kde se nejvíce těží uhlí

Největšími zásobami černého uhlí disponovaly Spojené státy (Graf 1). Na dalších místech pak figurovaly Čína, Indie, Austrálie a Rusko. Největší zásoby hnědého uhlí se nacházely v Rusku, Austrálii, Německu, USA, Turecku a Indonésii. Ekonomicky vytěžitelná ložiska jsou ale i v dalších cca 70 zemích.

Kde se nejvíce těží černé uhlí v ČR : Černé uhlí se dobývá pouze dolováním z hlubin. Výskyt tohoto druhu uhlí je na Kladensku (již vytěženo), Plzeňsku (již vytěženo), v Rosicko-Oslavanském revíru (vytěženo 61 milionů tun, zůstalo cca 27 mil t) a na Ostravsko-Karvinsku, kde báňská činnost neustále pokračuje.

Nejvíce hnědého uhlí se v roce 2013 vytěžilo v Německu (183 mi- lionů tun), dále pak v Polsku a Rusku. Česká republika patří do první desítky zemí s nejvyšší těžbou hnědého uhlí.

Hlavní těžební střediska v Česku se nachází v podhůří Krušných hor – v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí.

Kde se těží černé uhlí v Čechách

Černé uhlí se dobývá pouze dolováním z hlubin. Výskyt tohoto druhu uhlí je na Kladensku (již vytěženo), Plzeňsku (již vytěženo), v Rosicko-Oslavanském revíru (vytěženo 61 milionů tun, zůstalo cca 27 mil t) a na Ostravsko-Karvinsku, kde báňská činnost neustále pokračuje.Hlavní těžební střediska v Česku se nachází v podhůří Krušných hor – v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí.Praha – Oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti čtyři státy – Německo, Polsko, Rumunsko a Česko.

Ložiska jsou hlavně v Ostravsko-karvinském regionu (černé uhlí) a ve dvou pánvích pod Krušnými horami (hnědé uhlí).

Kde se nejvíc těží hnědé uhlí : V České republice je hnědé uhlí těženo zejména v severních Čechách, v oblastech kolem Mostu, Chomutova a Teplic. Severočeská pánev je největším producentem hnědého uhlí v zemi a má dlouholetou tradici těžby. Významné lokality těžby zahrnují například lomy Bílina a ČSA.

Kde se nejvíce těží černé uhlí : Konec černého uhlí

Černé uhlí se v Česku těží v hlubinných dolech, v současnosti už pouze v nejrozsáhlejší ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Dříve fungovaly také doly na Kladensku, Plzeňsku či v rosicko-oslavanském revíru na jižní Moravě.