Starověká drachma

tisíciletí př. n. l. znamenala šest obolů, ve tvaru kovových tyček či roubíků. V klasické době Athén se drachma dělila na šest obolů a razily se i mince o dvojnásobné (didrachma), čtyřnásobné (tetradrachma) a desetinásobné (dekadrachma) váze i hodnotě.Vážené stříbro se jako zprostředkovatel směny užívalo například v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př. n. l. Podle některých historiků ale peníze nejprve představovaly úvěr a až potom hodnotu pro výměnu.Jako platidlo používali lidé hřivny. Byl to nepeněžní prostředek, šlo o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat (později hřivna určovala množství drahého kovu, kterým se platilo).

Kde byly první peníze : JiaoZi – první čínské bankovky

Předním důvodem vzniku papírových peněz byl praktický aspekt. Nebylo snadné přemisťovat větší obnosy mincí nebo kilogramy drahých kovů či kamenů. Nejstarší bankovky se objevily počátkem 11. století n. l. v Číně a jmenovaly se JiaOZi.

Kdy se začalo platit zlatem

První zlaté mince

Zlaté mince v dnešním slova smyslu poprvé začali razit Lýdové v Malé Asii asi 700 let př. n. l. Nejednalo se ovšem o mince z čistého zlata, nýbrž o elektrum, tedy slitinu stříbra a zlata. Zatímco Řecko se ve zlatě téměř topilo, Římská říše zlatými zásobami rozhodně nedisponovala.

Čím se platilo ve středověku : K nejvýznamnějším mincím domácího původu patřily stříbrné mince, v raném středověku denáry a později brakteáty, od vrcholného středověku (r. 1300) zvláště pražský groš. Na začátku 16. století Šlikové razí jáchymovský tolar, který dal název tolar i dalším mincím.

Okolo roku 1000 před n. l. začali Číňané vyrábět bronzové a měděné napodobeniny mušlí a ty jsou považovány za nejstarší formu mincí. Tyto mince byly vyrobeny ze surového kovu a často měly uprostřed dírku pro navlečení na provaz nebo tyč pro snadnější dopravu a uložení.

Nejednalo se jenom o arizovaný židovský majetek, ale systematicky vykrádali soukromý i veřejný majetek a cennosti. Větší část směřovala do Říšské banky v Berlíně, kde se koncem války soustředila likvidní aktiva ve výši 80 miliard říšských marek ve zlatě a valutách.

Čím se platilo na Moravě

Plátno a hřivna

století se užívala na území Velké Moravy drobné plátěné síťované šátečky – plátna, která neměla žádnou užitkovou hodnotu. 1 šáteček měl hodnotu cca 76 g železa, tedy 0,15 g stříbra. Od slova “plátno” vzniklo současné “platit”. Šátečky byly užívány k drobnějším obchodům.První kovové mince se objevily pravděpodobně již v roce 1000 př. n.l. v Číně. Na území dnešního Turecka byly mince raženy kolem roku 687 př. n. l. První papírové bankovky byly vydávány za vlády císaře Hien Tsunga v 9.Zatímco dnes má Česká národní banka ve svých rezervách necelých 20 tun zlata, v éře socialismu to bylo o 92 tun více.

Před druhou světovou válkou mělo Československo téměř 95 tun zlata. V roce 1935 množství zlatých rezerv dosáhlo bezmála sta tun, přičemž hodnota „zlatého pokladu“ byla v tehdejší měně vyčíslena na 2,7 mld. korun československých. A jedna koruna byla tehdy kryta více než 30 miligramy zlata.

Kdy se platilo dukáty : Dukáty se začaly razit za krále Jana Lucemburského (mezi r. 1311–1346) a byly z 23 3/4 karátového zlata. Hodnota dukátu od r. 1547 postupně stoupala.

Kde vznikly první peníze : Předním důvodem vzniku papírových peněz byl praktický aspekt. Nebylo snadné přemisťovat větší obnosy mincí nebo kilogramy drahých kovů či kamenů. Nejstarší bankovky se objevily počátkem 11. století n. l. v Číně a jmenovaly se JiaOZi.

Kde je uloženo české zlato

Kromě tohoto zlata má ČNB další zlato nezahrnuté do devizových rezerv v podobě například sbírek vzácných mincí v hodnotě 4,6 milionu dolarů (zhruba 102 milionů korun). Je poměrně málo známé, že 5,6 tun zlata z českého národního pokladu je uloženo v zahraničí, zbytek skrývají kasemata ČNB.

Stanislav Motl totiž v roce 1999 při natáčení reportáže o zlatém pokladu v pořadu Na vlastní oči odhaluje šokující skutečnost. „Z vysokých bankovních kruhů jsem zjistil, že už žádné zlato vlastně nemáme. V roce 1997 je totiž všechno prodali, přesněji řečeno, náš zlatý poklad jsme vyměnili v Německu za dluhopisy.Stanislav Motl totiž v roce 1999 při natáčení reportáže o zlatém pokladu v pořadu Na vlastní oči odhaluje šokující skutečnost. „Z vysokých bankovních kruhů jsem zjistil, že už žádné zlato vlastně nemáme. V roce 1997 je totiž všechno prodali, přesněji řečeno, náš zlatý poklad jsme vyměnili v Německu za dluhopisy.

Kde se v Česku razí mince : Postupně se v Jablonci nad Nisou začaly vyrábět mince dalších nominálních hodnot a počínaje rokem 1996 je Česká mincovna výhradním dodavatelem všech českých mincí – oběžných i pamětních.