umime.to/BT4

1. pád	já	Vašek
2. pád	mě, mne	Vaška
3. pád	mně, mi	Vaškovi
4. pád	mě, mne	Vaška
6. pád	o mně	o Vaškovi

Tvar mně použijeme pouze v těch slovech, která písmeno n obsahují i v jiných tvarech slova nebo slově příbuzném. V ostatních případech píšeme pouze mě. Pomůcka: Nejčastěji pomůže najít příbuzné sloveso nebo přídavné jméno.Skloňování zájmena já

1. pád (kdo, co)	já (Tento článek jsem psal já.)
3. pád (komu, čemu)	mně, mi (Přinesl mně/mi to.)
4. pád (koho, co)	mě, mne (Potkali mě/mne tam.)
5. pád (oslovujeme, voláme)	—
6. pád (o kom, o čem)	mně (Povídali si o mně.)

Co znamená pro mě za mě : A jen pro úplnost dodáme, že dané spojení znamená, že s něčím neradi souhlasíme, necháváme rozhodnutí na druhém, ale dáváme zároveň najevo, že to není úplně to pravé ořechové. Často ho proto může doprovázet kroucení hlavou, nebo pokrčení ramen. Pro mě za mě si tam klidně jeď. Pro mě za mě si tu klidně zůstaň.

Jaké i se píše po slově

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Jaké i se píše ve slově kdyby : Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.

Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.

Pomůcka pro zapamatování

Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.

Proč se píše Kdo s koho

Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).já: To jsem já. It's me.Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!

V takových situacích má přednost rod mužský životný, a v přísudku proto budeme psát měkké „i“ („všichni jsme spali“, „šli jsme nakupovat“, „měli bychom už jít“ a podobně).

Kdy psát Ya kdy i : V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Kdy se píše tvrdé a měkké i

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

na psaní slabik mě a mně. Kromě tvarů zájmena já platí obecné pravidlo: kde je v základovém slově –m-, píšeme ve slově odvozeném –mě-, kde je v základovém slově skupina –mn-, píšeme –mně-.Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.

Jaký i se píše my všichni : Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.