První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma.Tento svátek slavnostně založil římský císař Aurelianus (214 – 275 n. l.) na oslavu boha Slunce. Byl slaven v době zimního slunovratu, 25. prosince.Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.

Proč se slaví 1 svátek vánoční : prosinec, tedy první svátek vánoční nebo též Boží hod vánoční, je podle církevní tradice dnem Ježíšova narození, slaví se v severských zemích stejně jako u nás výrazně méně než předcházející Štědrý den. Náboženský význam Božího hodu se vytrácí a celé Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Proč se slaví 2 svátek vánoční

Na 26. prosinec připadá druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, jenž podle legendy položil život za víru v Krista. Tradičně patří tento den setkávání členů rodiny a přátel, koledníkům a koním.

Kdo vynalezl Vánoce : Vánoce mají kořeny v pohanských oslavách zimního slunovratu. Zajímavé je, že první křesťané neslavili Ježíšovo narození žádným zvláštním svátkem. Pětadvacátý prosinec jako svátek Narození Páně byl poprvé zaznamenán v Římě kolem poloviny 4. století a Vánoce se zde poprvé slavily v roce 365.

Protože to dělají všichni, tedy většina Vánoce neslaví také muslimové, buddhisté, hinduisté a zástupci dalších náboženských proudů, které křesťanství přinejmenším nerozumí. Opět však často ti nejzarputilejší z věřících, protože některé obchodní vánoční zvyky doslova pohltily celý svět.

K dokonalým Vánocům patří sníh a námraza na okenních sklech, zkrátka jako na obrázcích od Josefa Lady. Ačkoli bílé Vánoce toužebně vyhlížíme každý rok, většinou čekáme marně. Letos to však vypadá víc než nadějně. V Praze by se to dalo počítat k novodobým zázrakům – naposledy byly bílé Vánoce v roce 2010!

Jak se slaví Vánoce v Mongolsku

Mongolsko je buddhistická země, a tak se v zemi Vánoce neslaví. Tedy pomineme-li nevelkou křesťanskou komunitu (křesťanů je v zemi jen 1,3 %). V ulicích i v domácnostech Mongolů se ale objevují nádherně zdobené vánoční stromy, kterým se však neříká vánoční, ale novoroční.Rusové mají totiž dvě možnosti, kdy si připomenout Vánoce. Buď zvolí pravoslavné Vánoce, které se slaví 6. a 7. ledna nebo slaví světské Vánoce na Nový rok.Říká se, že „na Štěpána není pána“. To se říká proto, že čeledníkům v ten den končila služba, mohli odejít k jinému hospodáři. Ten den dostávali celoroční odměnu a nová práce začínala až po Novém roce. K odchodu dostávali zvláštní koláč zdobený pentlemi a ořechy.

Větvička jmelí patří k tradiční vánoční výzdobě. Zavěšuje se do prostoru tak, aby se pod ní dalo políbit. Polibek pod jmelím má dvojici přinést lásku a plodnost po celý příští rok.

Jak se slaví Vánoce v Anglii : V Anglii nenaděluje dárky Ježíšek, ale Father Christmas, který se podobá americkému Santa Clausovi. Na Štědrý den děti věší nejčastěji ke krbu punčochu, ve které najdou na Boží hod dárky. Tradičním jídlem bývá v Británii krocan s ořechovou nádivkou a puding. Nepředstavujte si ale klasický pudink jako v Česku.

Jak se dříve slavily Vánoce : Významným zvykem byla také pohostinnost a z tohoto období dodnes dodržujeme, že někoho na Vánoce obdarováváme. Podle zdrojů bylo zvykem, že hospodář při obědě na Štědrý den položil na svůj stůl peníze, které chtěl darovat ten večer chudým. Také vzal 12 jader z jablek a vhodil je do misky s vodou.

Proč jehovisté neslaví Vánoce

Vánoce vycházejí z uctívání boha slunce (slunovrat). Proto tento – a mnohé další náboženské svátky – Svědkové Jehovovi neslaví. Neslaví svátky – jediným svátkem, který Svědkové Jehovovi během roku slaví, je tzv. „Památná slavnost“ na připomínku poslední večeře Ježíše Krista a jeho apoštolů.

Muslimové Vánoce neslaví vůbec, mají své svátky, které s těmi našimi nemají moc společného.“Tchajwanci Vánoce neslaví. Jsou to většinou buddhisté nebo taoisté.

Kdy bylo nejvíce sněhu v ČR : Mimořádná sněhová nadílka svádí k ohlédnutí, kdy vlastně Češi zažili na svém území největší množství sněhu. Některé výjimečné zimy si připomeneme. Vůbec největší sněhová pokrývka zaznamenaná měřením zasypala v zimě roku 1911 Lysou horu v Moravskoslezských Beskydech, kde napadalo neuvěřitelných 491 centimetrů sněhu.