Vynikající bělostný alabastr se nachází v sádrovcových ložiscích Volterry (Itálie). U nás se polohy sádrovce mořského původu vyskytují v Opavě-Kateřinkách a v Kobeřicích, kde lze sbírat i jeho sběratelsky atraktivní ukázky.Špatně vede teplo. Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.Sádra. Sádra se vyrábí tepelným rozkladem sádrovce takzvaným vařákovým způsobem při 130–150 °C. Materiálem pro výrobu může být také odpad po odsíření spalin z tepelných elektráren (energetický sádrovec).

Kdy byla vynalezena sádra : Využití sádry je doloženo například v oblastech Předního východu už v době předkeramického neolitu, tedy z období 8600 až 5500 let před naším letopočtem. Na výzkumu spolu s českými geology pracovali i archeologové. Ti se zaměřili především na takzvanou inkrustaci.

Kde se tezi hematit

Hematit je poměrně rozšířený a snadno dostupný kámen. Naleziště jsou na světě v Americe, Brazílii, Kanadě, dokonce i v České republice v Horní Blatné u Karlových Varů. Zajímavé hematity s ledvinovým povrchem se těží v Maroku, kterým povrch pokrývají jakoby vyvřelé kovové bubliny.

Kde se nejvice tezi uhli : Zásoby černého uhlí jsou z největší části na území šesti států, a to v pořadí USA (23 %), Indie (19 %), Čína (13 %), Rusko (10 %), jižní Afrika (10 %) a Austrálie (8 %). Těchto šest států dohromady spravuje 84 % světových těžitelných zásob černého uhlí.

Otiskování sádrou se ale rozšířilo až po roce 1820, kdy Delabarre vynalezl otiskovací lžičku. Sádru získáváme zahřátím sádrovce, přičemž se odstraní určité množství krystalové vody. Proces se nazývá dehydratace. Sádrovec je dihydrát síranu vápenatého CaSO4 .

Sádrovec vznikl vysrážením minerálů ze slané vody v sebkhách, tj. v rozlehlých kalužinách a lagunách, které lemovaly mladotřetihorní moře na Opavsku. K vysrážení dochází důsledkem výparu mořské vody (evaporaci) a minerály, které se během vypařování z vody vysráží, se souhrně nazývají evapority.

Proč sádra ztvrdne

vyd. Pomalu tuhnoucí sádra se vyrábí výpalem sádrovce nebo přírodního anhydritu při teplotách nad 900 °C v šachtových nebo rotačních pecích. Při těchto teplotách dochází již k částečnému rozkladu síranu vápenatého a vzniklý oxid vápenatý působí jako katalyzátor tuhnutí.Rehydratace (tuhnutí) sádry

Tuhnutí sádry je proces, při kterém dojde po smíchání sádry s vodou ke ztvrdnutí. Po rozmíchání prášku sádry s vodou tuhne směs zpočátku na mazlavou, později na tvrdou hmotu. Rehydratace sádry je exotermická reakce a sádra se při ní zahřívá.Pomalu tuhnoucí sádra se vyrábí výpalem sádrovce nebo přírodního anhydritu při teplotách nad 900 °C v šachtových nebo rotačních pecích. Při těchto teplotách dochází již k částečnému rozkladu síranu vápenatého a vzniklý oxid vápenatý působí jako katalyzátor tuhnutí.

sádra

sádra ž
1.	( rozmíchaná ) plaster , ( prášková , sochařská ap .) plaster of Paris , ( drcený sádrovec ) gypsum
2.	( na zlomeninu ) plaster ( cast ), cast mít nohu / ruku v sádře have a leg / arm in ( BrE ) plaster / a cast

Kde se těží rudy v ČR : Přehled exploatace jednotlivých ložisek

těžební oblast	ložiska uranu
Dolní Rožínka	Rožná, Olší, Zálesí-Javorník, Chotěboř, Slavkovice-Petrovice, Radvanice
Severní Čechy	Hamr, Křížany
	Stráž pod Ralskem (loužení in situ)
Západní Čechy	Zadní Chodov, Vítkov, Dyleň, Okrouhlá Radouň, Hájek, Ruprechtov

Na co je dobrý hematit : Hematit má regulační účinek na krevní tlak a regenerační vliv na ledviny, pomáhá při očních problémech, používá se i na zastavení krvácení a pomáhá při špatné srážlivosti krve a chudokrevnosti, při nervových poruchách a nespavosti. Podněcuje ukládání železa a tvorbu krvinek.

Kde se těží uhlí v ČR

V současnosti se černé uhlí těží pouze v Ostravsko-karvinském revíru prostřednictvím firmy OKD. Ročně je vytěženo kolem 15 milionů tun černého uhlí.

Těžba černého uhlí v ČR

Černé uhlí se v České republice těží v hlubinných dolech. V současné době těží černé uhlí pouze firma OKD, a to v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Dříve fungovaly také doly na Kladensku a Plzeňsku, které jsou již vytěženy a v Rosicko-oslavanské pánvi na jižní Moravě.Délka trvání fixace je individuální, záleží na kosti, typu zlome- niny, míry poškození okolních tkání, druhu hojení a léčby. Průměrná doba hojení zlomenin u dětí se po- hybuje od 3 do 6ti týdnů, někdy i déle. Pro optimální hojení je žádoucí i postupné a přiměřené zatěžování zlomené ruky dle doporučení lékaře.

Kde se těží sádrovec v Česku : Na Opavsku existují ložiska tohoto minerálu. Jedno je těženo v povrchovém dole v Kobeřicích, druhé bylo dobýváno v již zaniklém dole v Opavě-Kateřinkách (dnešní Stříbrné jezero). Sádrovec vznikl vysrážením minerálů ze slané vody v sebkhách, tj.