Zásoby černého uhlí jsou z největší části na území šesti států, a to v pořadí USA (23 %), Indie (19 %), Čína (13 %), Rusko (10 %), jižní Afrika (10 %) a Austrálie (8 %). Těchto šest států dohromady spravuje 84 % světových těžitelných zásob černého uhlí.V Česku se nalézá přibližně 1 500 milionů tun černého uhlí a 3 000 milionů tun uhlí hnědého uhlí. Ložiska jsou hlavně v Ostravsko-karvinském regionu (černé uhlí) a ve dvou pánvích pod Krušnými horami (hnědé uhlí).V České republice je hnědé uhlí těženo zejména v severních Čechách, v oblastech kolem Mostu, Chomutova a Teplic. Severočeská pánev je největším producentem hnědého uhlí v zemi a má dlouholetou tradici těžby. Významné lokality těžby zahrnují například lomy Bílina a ČSA.

Kde se těží uhlí v Polsku : V současné době se hnědé uhlí těží povrchově na čtyřech lokalitách (revírech): Adamow, Belchatów, Konin a Turów, které jsou lokalizovány v centrálním a západním Polsku, tj. v regionech značně vzdálených od hlavní palivo-energetické základny Polska v Horním Slezsku.

Kde se nejvíce těží uhlí

Největšími zásobami černého uhlí disponovaly Spojené státy (Graf 1). Na dalších místech pak figurovaly Čína, Indie, Austrálie a Rusko. Největší zásoby hnědého uhlí se nacházely v Rusku, Austrálii, Německu, USA, Turecku a Indonésii. Ekonomicky vytěžitelná ložiska jsou ale i v dalších cca 70 zemích.

Kde se těží uhlí v Evropě : Černé i hnědé uhlí se mimo ČR těží pouze v Polsku a Rumunsku. V západních zemích Evropy totiž najdeme hlavně ložiska černého uhlí. Střední a jihovýchodní Evropa má oproti tomu bohaté zásobárny hnědého uhlí. K největším producentům těžby uhlí v EU patří Německo, Polsko, Řecko, Bulharsko a Česká republika.

Hlavní těžební střediska v Česku se nachází v podhůří Krušných hor – v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí.

Černé uhlí se v Česku těží v hlubinných dolech, v současnosti už pouze v nejrozsáhlejší ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Dříve fungovaly také doly na Kladensku, Plzeňsku či v rosicko-oslavanském revíru na jižní Moravě. Na Plzeňsku vyjel po více než 200 letech poslední vozík z dolu Krimich v Tlučné 31. března 1995.

Kde se nejvíce těží černé uhlí

Konec černého uhlí

Černé uhlí se v Česku těží v hlubinných dolech, v současnosti už pouze v nejrozsáhlejší ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Dříve fungovaly také doly na Kladensku, Plzeňsku či v rosicko-oslavanském revíru na jižní Moravě.Nejvíce hnědého uhlí se v roce 2013 vytěžilo v Německu (183 mi- lionů tun), dále pak v Polsku a Rusku. Česká republika patří do první desítky zemí s nejvyšší těžbou hnědého uhlí.tun zásoby hnědého uhlí a lignitu. Největšími zásobami černého uhlí disponovaly Spojené státy (Graf 1). Na dalších místech pak figurovaly Čína, Indie, Austrálie a Rusko. Největší zásoby hnědého uhlí se nacházely v Rusku, Austrálii, Německu, USA, Turecku a Indonésii.

Hlavní těžební střediska v Česku se nachází v podhůří Krušných hor – v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí.

V kterém kraji se těží hnědé uhlí : „Hnědé uhlí se v současnosti v ČR těží pouze v severočeské pánvi a východní části pánve sokolovské. Celkové vytěžitelné zásoby hnědého uhlí jsou z téměř 84 procent v severočeské a zbylých 16 procent v sokolovské pánvi.