Česká republika. Amfibolická gabro se nachází především ve středočeském plutonu (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu.V hloubce několika kilometrů pod variským horstvem vznikala velká tělesa žhavého magmatu, která velice pomalu chladla. Při chladnutí v magmatu vyrůstaly krystaly. Minerály, které začaly krystalizovat jako první, vytvořily pěkně tvarované krystaly. Později bylo gabro vystaveno ještě většímu tlaku, než při svém vzniku.Popis a složení hornin a minerálů

• Vápenec.
• Žula neboli granit.
• Mramor.
• Břidlice.
• Kvarcit.
• Čedič neboli bazalt.
• Andezit.
• Porfyr.

Kde se těží žula v České republice : Těžená ložiska žuly jsou v ČR na Českomoravské vysočině (Mrákotín, Lipnice, Řásná), na Liberecku (Ruprechtice) a v Jeseníkách (Žulová). Lomy ve středočeském plutonu jsou například Pecerady, Horní Požáry nebo Vahlovice u Blatné.

Kde se vyskytuje čedič v ČR

Čedič je nejhojnější magmatická hornina zemského povrchu, tvoří prakticky celé oceánské dno a z velké části zemskou kůru. Bazalty se vyskytují v Českém středohoří, např. kopce Tlustec, Radobýl nebo hora Říp. Doupovské hory jsou tvořeny pouze z čediče (48 druhů).

Jak vypada gabro : Gabra jsou horniny z velké rodiny žul a dalších hlubinných hornin, jenže jsou tmavé. Obvykle obsahují víc jak padesát procent tmavých minerálů a skoro žádný křemen. Jsou to horniny slavnostní, ale jemnozrnné tmavé typy působí hřbitovním dojmem.

Obsahuje bazický plagioklas (labradorit, bytownit), jednoklonný pyroxen (augit), někdy i příměs rombického pyroxenu (hypersten) – obr. 161; dalšími minerály bývají amfibol, biotit, olivín, a četné akcesorie (draselný živec, magnetit, ilmenit, apatit, granát aj. )

gabro bazická hlubinná vyvřelina (obr. 124), většinou stejnoměrně hrubozrnná, šedočerné barvy. Obsahuje bazický plagioklas (labradorit, bytownit), jednoklonný pyroxen (augit), někdy i příměs rombického pyroxenu (hypersten) – obr.

Kde jsou horniny

Horniny najdeme na povrchu pevnin, ale i na dně moří a oceánů. Na některých místech bývají překryty půdou. Jsou složeny z nerostů. Místo na zemském povrchu, kde vytéká nebo vytékalo magma ze země nazýváme sopka či vulkán.Lom je důl, který slouží k získávání kamene či jiných nerostů. Lomy jsou zpravidla na povrchu, existují ale i podzemní lomy.Éra velkotěžby kamene začala v Mrákotíně po roce 1870. Mrákotínská žula se proslavila díky své kvalitě. "Je mimořádně tvrdá a odolná," dodal Zejda. Své o mrákotínské žule ví i bývalí kameníci, kteří na výstavě zavzpomínali na léta strávená v kamenolomu.

Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů.

Kde se tezi Znelec : Těží se ke zpracování ve formě štěrku. Znělcem jsou tvořeny vrcholy – Bezděz, Bořeň, Hvozd, Jedlová, Kubíčka, Kunětická hora, Milešovka, Mariánský vrch v Ústí nad Labem.

Na co se používá gabro : TRÁVNÍKOVÝ LEM GABRO se používá k vymezení hranic ploch v terénu, nebo k ukončení ploch řešených dlažbou GABRO.

Co to je rula

rula hornina vzniklá intenzívní (mezozonální až katazonální) regionální metamorfózou – @ meta-morfismus. V typické podobě jeví zřetelné páskování (foliaci), tj. střídání břidličnatě štípatelných pásků se zrnitými.

Nerosty se používají v průmyslu, hlavně ve stavebnictví, některé jsou velmi vzácné, protože je jich v přírodě velmi málo. Hornina je vlastně více nerostů dohromady. Vznikaly několika způsoby, buď jako žhavá láva, kdy se promíchaly nebo usazováním a po mnoha milionech let se spojily v jeden celek.Česká republika patří přes svojí poměrně malou rozlohu ke klasickým oblastem výskytu minerálů. Lokality jako Příbram, Jáchymov, Krásno, Krupka, Dolní Bory, Zálesí u Javorníka, Rožná mají velký věhlas i ve světovém měřítku.

Kde se v Česku těží : 3.4.

Používá se zejména pro výrobu keramiky (porcelánu) a papíru. V České republice se velmi kvalitní kaolin nachází a těží v okolí Kadaně, Podbořan, Karlových Varů, Plzně a Znojma (Únanov). Další ložiska se vyskytují v Chebské pánvi, Třeboňské pánvi a na Vidnavsku.