Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol. Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.Jde o 340 až 300 milionů let starý průnik magmatu do zemské kůry. Druhou nejznámější je růžová až červená žula z Liberce, která je stará 320 až 305 milionů let. Tato hornina je hrubě zrnitá a plná dokonalých krystalů.Žula se používá na obklady stěn v interiérech i exteriérech budov. Ze žuly se vyrábějí dlažební kostky, obrubníky a dlažba v různých provedeních.

Jak vzniká žula : Vznikají roztavením hornin zemské kůry a utuhnutím taveniny (magmatu) bohaté oxidem křemičitým. Jde o poměrně hojné horniny. Na Českomoravské vrchovině tvoří zejména rozsáhlý centrální pluton moldanubika, probíhající od toku Dunaje v Rakousku přes hrad Landštejn, Telč (mrákotínská žula) až k Jihlavě a Lipnici.

Co se dělá z žuly

Z desek se dělají dlažby, obklady, náhrobky a jiné výrobky. Štípáním se z žulových bloků vyrábí dlažební kostky, obrubníky a haklíky (kvádry, které se používají pro zdění).

Kam patří žula : Mezi žilné vyvřeliny patří například pegmatit, aplit nebo mineta. Pokud masa taveniny utuhla hluboko pod zemským povrchem, hovoříme o vyvřelinách hlubinných (plutonických). Často tvoří velká tělesa. Patří mezi ně například žula, syenit nebo gabro.

Nerost je totéž jako minerál, oba názvy se používají stejně často. Definice je důležitá: nerost je homogenní, čili stejnorodá pevná látka, lze ji vyjádřit chemickým složením a je anorganického původu. Homogenní je proto, že má v každém místě stejné složení.

Nerosty mají svou vnitřní strukturu. Jsou tvořeny pravidelně uspořádanými atomy nebo molekulami. Jsou různě seskupeny, což se projeví na vnějším tvaru krystalu, na hustotě nerostu, štěpnosti a dalších fyzikálních vlastnostech.

Jaký je rozdíl mezi nerosty a horniny

Jako minerál (nerost) se ozačuje homogenní látka určitého chemického složení a fyzikáchních vlastností. Mezi minerály (nerosty) patří například křemen, diamant, sádrovec, kalcit, pyrit atd. Horniny jsou složeny z více minerálů a homogenní tedy nejsou – každý druh minerálu v hornině vykazuje jiné vlastnosti.Přírodní korál má zabarvení nestejnoměrné, někdy žíhané, se světlejšími místy, ale nikdy se vám nestane, že by byl červený (nebo oranžový či černý) jen na povrchu. Krásný je bílý korál (který se často přebarvuje na červený, upřímně – nechápu proč).Když potřebujeme ocenění a posudek odborníka, je nejlepší se obrátit přímo na gemologickou laboratoř. (Gemolog je specialista na rozpoznávání minerálů, který má pokročilé znalosti a nástroje, které mu umožňují určit typ a hodnotu kamene). Gemologický posudek je bezesporu nejlepší způsob, jak poznat pravý drahý kámen.

Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.

Kde zjistit pravost kamene : Pokud si chcete pouze nechat ověřit pravost drahého kamene bez certifikace či atestu, tzn. kámen identifikovat, lze to v České gemologické laboratoři (ČGL) za úhradu. ATEST je osvědčení o prověření (atestaci) a může jej vydat pouze oprávněná osoba (soudní znalec z oboru) nebo věcně příslušný státní, akademický orgán.

Jak poznám pravý kámen od syntetického : Uměle připravený kámen se však rozeznává hůře. Odborníci si proto musí vzít k ruce zvětšovací sklo – někdy stačí lupa, jindy je třeba užít silnějšího mikroskopu a bedlivě si prohlédnout povrch kamene. Tam jsou totiž nejsnadněji patrná cizí tělesa, která odborníci nazývají uzavřeniny.

Jak poznat že je minerál pravý

Přírodní minerál má pevnější strukturu, je studenější a déle se zahřívá ať už v dlani, nebo na slunci. Pravá minerální kulička se v případě rozbití rozlomí na větší kousky. Napodobenina se promění v drť. Tvrdost lze také otestovat ťukáním kuliček o sebe, pokud zní jako ťukání na sklo, jedná se bohužel o napodobeninu.

Zásadní rozdíl mezi pravým diamantem a falzifikátem spočívá mimo jiné ve struktuře, kterou snadno odhalíte skrze klenotnickou lupu. Zatímco na diamantu najdete díky jeho přírodnímu původu spoustu nedokonalostí, tzv. inkluzí, laboratorně vyrobený diamant bude svým vzhledem naprosto bezchybný.Žuly se vyskytují v hlubinných tělesech – plutony a pně. Budují i značně velká tělesa. Žuly jsou spolu s příbuznými granodiority nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými horninami. V Česku se žuly vyskytují hojně ve středočeském a centrálním moldanubickém plutonu a prakticky ve všech hraničních pohořích.

Kde se vyskytuje čedič v ČR : Čedič je nejhojnější magmatická hornina zemského povrchu, tvoří prakticky celé oceánské dno a z velké části zemskou kůru. Bazalty se vyskytují v Českém středohoří, např. kopce Tlustec, Radobýl nebo hora Říp. Doupovské hory jsou tvořeny pouze z čediče (48 druhů).