Za zakladatele pedagogiky jako vědy o výchově bývá považován Jan Amos Komenský, za zakladatele moderní pedagogické teorie lze považovat J. F. Herbarta.Termín pochází z antického Řecka, kde byl slovem paidagógos označován otrok, který pečoval o syna svého pána, doprovázel jej na cvičení a do školy. Tento výraz se přesunul do antické latiny – jakožto paedagogus s posunutým významem otrok → učitel, vychovatel.Základní pedagogické vědy – například didaktika, obecná pedagogika, teorie výchovy, apod. Hraniční pedagogické vědy – například ekonomika vzdělávání, sociologie výchovy, apod. Aplikované pedagogické vědy – například předškolní, školní, vojenská, speciální, apod.

Kdy vznikla pedagogika : Pevné základy pedagogice jako vědě u nás položil Jan Amos Komenský v 17. století (1592 – 1670). Pedagogika v řeči laiků je většinou chápána jako recept na výchovu dítěte ve škole. Odborníci chápou tento pojem odlišně, i když pedagogičtí odborníci nemají přesnou jednotnou definici tohoto pojmu.

Kdo založil první školu

Jako první na světě zavedlo povinnou školní docházku roku 1592 protestantské vévodství Pfalz-Zweibrücken (na území dnešního Německa). Na českém území, tehdy souč. habsburské monarchie, byly základy školní docházky položeny za vlády Marie Terezie roku 1774.

Kdo byl Herbart : Johann Friedrich Herbart je významným představitelem německé pedagogiky 19. století, který ovlivnil pedagogické myšlení nejen v Německu, ale i celé Evropě, a zejména u nás. Byl to filosof, pedagog, psycholog a estetik. Působil jako profesor na univerzitách v Göttingenu a Königsbergu.

Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent. Jmenování profesorem a právo užívat označení „profesor“ („prof. “) je doživotní.

Pojem edukace pochází z latinského slova educo, educare – vést vpřed, vychovávat, vypěstovat. Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech (Juřeníková, 2010, s. 9).

Jaké jsou pedagogické zásady

V naší republice mezi nejčastěji prezentované pedagogické zásady patří: zásada komplexního rozvoje osobnosti žáka, zásada vědeckosti, zásada individuálního přístupu k žákům, zásada spojení teorie s praxí, zásada uvědomělosti a aktivity, zásada názornosti, zásada soustavnosti a přiměřenosti.Patří mezi ně např.: • řešení problémů (problémová metoda), heuristické metody (metody objevování, badatelské metody), • projektová metoda, skupinová, kooperativní výuka, • situační metody (řešení problému vycházejícího z reálné události), • inscenační metody (hraní rolí), didaktické hry.“ Pedagogika se řadí mezi sociální vědy a zabývá se vzděláváním a výchovou jako cílevědomou a plánovitou přípravou jedince pro život, která vychází ze společenských potřeb. Předmětem pedagogiky je tedy edukační realita, procesy i konstrukty.

Jako první na světě zavedlo povinnou školní docházku roku 1592 protestantské vévodství Pfalz-Zweibrücken (na území dnešního Německa). Na českém území, tehdy souč. habsburské monarchie, byly základy školní docházky položeny za vlády Marie Terezie roku 1774.

Jak vzniklo slovo škola : Etymologie. Slovo škola, ze kterého školství vychází, pochází z latinského slova schola, vlastně zcela původně ze středověko-latinského slova scola. Scola pochází z řeckého slova scholé, což znamená poklid, prázdno, jehož se využívalo k návštěvě filozofických škol.

Co je to Herbartismus : Filozofie, filozofický, ale především pedagogickopsychologický a estetický směr vycházející z učení J. F. Herbarta. Herbartův systém se formoval v opozici vůči německému klasickému dialektickému idealismu a vzhledem k němu vystupoval jako učení antidialektické, formalistické a konzervativní.

Co je pedagogický optimismus

Pedagogický optimismus – důraz ve víru na všemocnost výchovy. Pedagogický pesimismus (Schopenhauer) – člověk se rodí jako “dobrý a zlý”. Chytrý, nebo hloupý a nic na světě ho nezmění. Pedagogický realismus – lidské vlohy lze příznivých podmínek rozvíjet.

Bc. BcA. Jedná se o nejnižší akademické grady (tituly, z lat. gradus), jejichž udělení předchází alespoň ukončení SŠ studia s maturitní zkouškou (tedy pro přijetí na VŠ pouze střední vzdělání s vyučením nestačí).Nejvyšším možným akademickým titulem (dosaženým vzděláním) je v rámci Boloňského procesu, tedy i dle českého vysokoškolského zákona, titul získaný v doktorském studijním programu, tedy doktor – Ph. D.

Co to je emeritní : Přídavné jméno emeritní (zkratka em., latinsky emeritus, příčestí od emerēre < e[x]- + merēre = zasluhovat) se používá ve významech vysloužilý, bývalý, zasloužilý, ve výslužbě, čestný. Neznamená automaticky, že je osoba zbavena všech svých předešlých pracovních práv a povinností.