Obětmi sovětského Gulagu nebyly jen národy SSSR, ale i občané dalších zemí – Čechoslováci, Poláci, Maďaři, Francouzi, Američané aj. Obrovská síť táborů rozmístěná po celém území SSSR čítala téměř 500 táborových správ, pod něž spadaly desítky až stovky jednotlivých táborů (jejich celkový počet se odhaduje až na 30.000).Z různých odhadů vychází najevo, že obětí deportací bylo minimálně 6 milionů (ale spíš až 6,3-6,7 milionů) lidí.Nejhorší ale podle něj byly boje na Dukle na podzim 1944. Vasil Timkovič všechno přežil, jenže když se po válce vrátil domů, už nebyl v zemi, za kterou bojoval a seděl v gulagu, ale v Sovětském svazu.

Kde byly nejhorsi podminky pro vezne gulagu : Tábor ve Vorkutě byl jeden z největších a nejkrutějších gulagů v rámci sovětského systému „nápravně-pracovních“ táborů. Vedle politických a sovětských vězňů sem ze začátku mířili i váleční zajatci z druhé světové války.

Kolik lidí prošlo Gulagem

V době Stalinovy vlády prošlo sovětskými gulagy kolem 14 milionů osob. Přesný počet lidí, kteří v nich zahynuli, už se ale nejspíš nikdy nedozvíme. Sovětské archivy udávají číslo 1,6 milionu přímých obětí. Renomovaná historička Golfo Alexopoulos se domnívá, že reálný počet by mohl být až 6 milionů.

Co se dělo v gulagu : Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli.

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa. Tento konflikt se stal s více než 62 miliony obětí na životech dosud největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Přepadení vysílačky v Gliwicích.

Princip gulagu

Projekt pracovních táborů po celém severu země vypracoval v roce 1929 Naftalij Frenkel, který návrh osobně předložil Stalinovi a získal jeho souhlas.

Kolik bylo gulagu

Otrocká práce a nelidské životní podmínky – takový byl život v sovětských pracovních táborech známých jako gulagy. V Sovětském svazu jich existovalo na 30 tisíc, určené byly jak pro kriminální, tak hlavně pro politické vězně. Prošly jimi i tisíce Čechoslováků.Slovo gulag, které u nás přivedlo do obecného povědomí především dílo Alexandra Solženicyna, je akronym – z ruského Glavnoje Upravlenije LAGerej (Hlavní správa táborů). Neoznačuje ovšem jenom velitelství (hlavní správu), ale prakticky vše, co je týká sovětských koncentráků, věznic, totalitní persekuce a otrocké práce.Během války zahynulo více než 26 milionů sovětských občanů, z větší části civilistů. Mnoho sovětských vojáků se chtělo pomstít za smrt členů svých rodin a za německé válečné zločiny na území Sovětského svazu.

Součástí osvobození Československa byla Pražská ofenzíva vedená Sovětským svazem z východní fronty, dále osvobození západních Čech americkou armádou a květnové povstání českého lidu.

Kolik Čechů zahynulo za 2 světové války : Podle poválečných oficiálních statistik činí počet obětí nacismu z celé Československé republiky za léta 1939–1945 celkem 360 000 lidí. Toto číslo bývá někdy zpochybňováno. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob.

Kdy vznikly gulagy : Ruská státní agentura TASS na internetu zpřístupnila archivní dokumenty, které se vážou k historii prvních bolševických koncentračních táborů čili gulagů. Projekt vznikl ke stému výročí dekretu „O táborech nucených prací“, který sovětský režim schválil v dubnu roku 1919. První gulagy však začaly fungovat už o rok dřív.

Kolik lidí prošlo gulagy

V době Stalinovy vlády prošlo sovětskými gulagy kolem 14 milionů osob. Přesný počet lidí, kteří v nich zahynuli, už se ale nejspíš nikdy nedozvíme. Sovětské archivy udávají číslo 1,6 milionu přímých obětí. Renomovaná historička Golfo Alexopoulos se domnívá, že reálný počet by mohl být až 6 milionů.

Celkové ztráty

Civilní oběti představují asi 47 milionů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí, a to včetně 6 milionů obětí židovského holocaustu. Vojenské ztráty představují asi 25 milionů, včetně 5 milionů válečných zajatců.Osvobození Prahy Američany přál také československý exilový prezident Edvard Beneš, který doufal, že by to oslabilo postavení komunistů. Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin 24. dubna 1945 oznámil, že vltavskou kotlinu osvobodí Rudá armáda.

Koho osvobodila Rudá armáda : Proti Německu stále pokračovala sovětská Rudá armáda. V lednu 1944 byl osvobozen Leningrad, na jaře Ukrajina a v létě 1944 Finsko, Bělorusko a část Polska až k Visle.