Slovanské pravoslavné církve mají vlastní den oslavy svatých Cyrila a Metoděje, kterým je 11. květen podle pravoslavného kalendáře (24. květen dle občanského kalendáře), kdy podle tradice Cyril a Metoděj ze Soluně na Velkou Moravu přišli. Historicky doloženo je pouze to, že se tak stalo na jaře roku 863.je den, kdy se slaví příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Věrozvěst je člověk, který zvěstuje (hlásá, oznamuje) víru. Cyril (také nazývaný Konstantin) a Metoděj přišli na Velkou Moravu (ta ležela tam, kde je dnes Morava, Slovensko a Maďarsko) pravděpodobně v roce 863.Kromě křesťanství zavedli tito misionáři u slovanských národů ve střední Evropě také gramotnost. Někdy se jim proto říká „apoštolové Slovanů“. Jejich svátek se slaví 5. července, neboť na tento den připadá katolický svátek Cyrila a Metoděje, který zavedl papež roku 1880.

Kdo pozval věrozvěsty : Zval je kníže Rostislav. Je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich znalost slovanštiny dává vzniknout i myšlence, že matka bratrů, kteří vytvořili hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, byla zřejmě Slovanka.

Co studoval Konstantin

Konstantin po studiu na školách v Soluni vystudoval teologii, filozofii a literaturu na císařské univerzitě v Konstantinopoli. Studia dokončil kolem roku 847. Kancléř císařovny Theodory II. Theoktistos dal Konstantina vysvětit na kněze a jmenoval jej chartofylaxem (knihovníkem a archivářem) nového patriarchy Ignatia.

Kdy přišli věrozvěsti : červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 5. července jako připomenutí výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863.

Věrozvěsti přišli v době ještě nerozděleného křesťanství, kdy se na území Velké Moravy střetávaly západní i východní církevní vlivy. Jejich příchod sloužil nejen pro upevnění křesťanské víry, ale také kultury, vzdělanosti i státního povědomí.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 5. července jako připomenutí výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863.

Proč se slaví 28 září

Tento svátek je definován jako Den české státnosti a upomíná na rok 935, kdy byl velmi pravděpodobně zavražděn kníže Václav, český světec a symbol české státnosti. Kníže Václav byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry.Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 5. července jako připomenutí výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863.Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců ( – po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská misie.

Konstantin vytvořil pro slovanský jazyk hlaholské písmo a pořídil první překlady důležitých křesťanských textů. Bohoslužby sloužili na českém území ve staroslověnském jazyce.

Kdo byli Konstantin a Metoděj a proč k nám přišli : Proč Cyril a Metoděj v roce 863 přišli na pozvání tehdejšího panovníka do Velkomoravské říše, aby zvěstovali v té době novou křesťanskou víru. Povedlo se jim také sestavit první slovanské písmo i přeložit křesťanské spisy do staroslověnštiny.

Kdo přišel v roce 863 na Velkou Moravu : Zval je kníže Rostislav. Je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Co se stalo 30 května

1434 – Bitva u Lipan. 1635 – Pražský mír ukončil konflikt mezi stavy a císařem za třicetileté války. 1866 – V Prozatímním divadle byla poprvé uvedena opera Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. 1918 – Byla podepsána Pittsburská dohoda o pozdějším založení státu Čechů a Slováků.

Den nezávislosti slaví Spojené státy 4. července. Tohoto dne roku 1776 přijal Druhý kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, jímž Spojené státy uplatnily svou nezávislost vyhlášením základních práv člověka a soupisem stížností proti britské říši.Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou v legendách mu připisovanou zbožnost (péče o rozšíření křesťanské víry v národě, vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení pohanských svatyní ap.) a posmrtné zázraky.

Co se stalo 28. září 935 : Šlo o jeho úkladné zavraždění v Boleslavi, které vykonali dle legend družiníci Hněvsa, Tira a Česta v roce 935. Dle staršího výkladu se tak stalo již v roce 929, ale výsledky moderního historického výzkumu se spíše kloní k první variantě.