V průměrně velkém mraveništi žije milion i více mravenců. V jednom hnízdě může být jedna nebo několik málo královen – plodných samiček, které jsou matkami veškerého potomstva. Naprostou většinu však tvoří dělnice – až na výjimky neplod- né samičky, které svůj život věnují společné práci pro celé společenstvo.Významnými „nepřáteli“ mravenišť jsou například prase divoké nebo žluna zelená. Další úbytek početnosti mravenišť má na svědomí, jak se předpokládá, působení kyselých dešťů. Jeho vlivem mizí určité druhy hub, s nimiž mravenci žijí v symbióze, a mravencům tak chybí základní životní podmínky.V přírodních ekosystémech mají mravenci velmi důležitou úlohu: Likvidují mršiny. Loví přemnožený hmyz. Šíří semena rostlin a kultivují, zúrodňují a provzdušňují půdu, protože ji při stavbě mravenišť neustále vynášejí z hloubky na povrch, mísí s rostlinnými zbytky a obohacují svým trusem.

Co dělají mravenci : Mravenci provzdušňují půdu

Až ty většinou zachytí náš lidský zrak a hlásíme, že jsme našli mraveniště. Aktivita mravenců prospívá cirkulaci vzduchu a vody v půdě, to pak dělá dobře rostlinám i různým půdním organismům. Některé druhy mravenců využívají vybudované mraveniště jen pár měsíců, jiné druhy i desetiletí.

Co dělají v zimě mravenci

Mravenci tráví zimu hluboko ve svém hnízdě, kde teplo, které produkují mravenčí tělíčka, udržuje celou kolonii při životě. Mravenci, kteří si budují svá hnízda pod kameny zálezají hluboko do země a v průběhu zimy je není snadné objevit. Jde především o zástupce rodu Lasius a také Myrmica.

Co vylučují mravenci : Kyselina mravenčí je nejjednodušší organická kyselina – její molekulu tvoří jeden atom uhlíku a po dvou atomech kyslíku a vodíku. Mravenčí se jí říká proto, že je součástí jedu mravenců, kteří si ji vyrábějí ve speciálních žlázách umístěných na zadečku.

Některé druhy mravenců si totiž mšice chovají a starají se o ně. Mšice jim za to poskytuje sladkou medovici, kterou vylučuje ze zadečku. Mravenci proto mšice přenášejí na rostliny, aby se „napásly“, dokonce je chrání před jejich přirozenými predátory.

Životní cyklus mravence probíhá tak, že se z vajíčka vylíhnou larvy, které se po určité době zakuklí, a z kukly se vylíhne dospělý jedinec. Mravenci se vyskytují téměř všude na Zemi. Nejvíce jim vyhovuje teplé, vlhké prostředí, ale nežijí ve vysloveně zamokřených místech. Obtížně snášejí sucho a chlad.

Co dělat s mravenci v bytě

Do mravenčích stezek uložte aromatické bylinky, jako je například máta nebo řebříček. Velmi účinná je i cibule, skořice, kari nebo ocet či citrónová šťáva. Spolehlivým insekticidem jsou i kvasnice smíchané s medem nebo cukrem. Způsoby jsou to léty prověřené a spolehlivé.Červené značky nebo puchýře: typickým znakem kousnutí mravencem jsou červené značky, které se mohou vyvinout v puchýře, zejména u kousnutí ohnivými mravenci. Svědění a otok: kousnutí může způsobit svědění a otok, který může trvat několik hodin až několik dní.Do mravenčích stezek uložte aromatické bylinky, jako je například máta nebo řebříček. Velmi účinná je i cibule, skořice, kari nebo ocet či citrónová šťáva. Spolehlivým insekticidem jsou i kvasnice smíchané s medem nebo cukrem. Způsoby jsou to léty prověřené a spolehlivé.

AFRIKÁN (AKSAMITNÍK): Vůně afrikánů odpuzuje nejen mšice, ale i háďátka, která napadají zeleninu, ale i třeba jahodník. Stačí několik afrikánů vysadit mezi rostliny, které chcete ochránit. OCTOVÁ VODA: Kdo umývá okna vodou s trochou octu, podle paní Jarmily tato voda poslouží i jako postřik proti mšicím na růžích.

Kdo se živí mšicemi : Mšice mají spoustu nepřátel mezi něž patří larvy a imaga slunéček a zlatooček, dále nejrůznější parazitické vosičky a mouchy apod. I přesto, že nepůvodní slunéčko východní (Harmonia axyridis)je u nás považováno za nevítaného přistěhovalce, dokáže spořádat velké množství mšic.

Jak se Dorozumivaji mravenci : Mravenci se dorozumívají hlavně hmatem a čichem. K obraně používají silných kusadel a na dálku vystřikují také kyselinu mravenčí.

Co nesnáší mravenci

Do mravenčích stezek uložte aromatické bylinky, jako je například máta nebo řebříček. Velmi účinná je i cibule, skořice, kari nebo ocet či citrónová šťáva. Spolehlivým insekticidem jsou i kvasnice smíchané s medem nebo cukrem. Způsoby jsou to léty prověřené a spolehlivé.

Mravenci nemají rádi vůni kávy, a tak obsypte skleník kávovou sedlinou nebo lógrem z kávovaru. Stejně tak se jim nelíbí aroma jedlé sody, soli, pepře nebo pivovarských kvasnic. Je ale třeba myslet na to, že vůně těchto látek brzy vyprchá, proto je budete muset často obměňovat.Jak říká dětská říkanka: "Když tě kousne mravenec, naskočí ti pupenec, když tě kousne kobra, každá rada dobrá, když tě kousne hroch, tak si kopej hrob."

Co se stane když mě kousne mravenec : Alergické reakce po kousnutí mravenci u nás se vyskytujících druhů nejsou časté, ale byly již také popsány. Jedná se nejvíce o výraznější místní reakce, jako je zarudnutí, svědění a otok. K závažnějším patřila dušnost a sípání, i anafylaktický šok lékaři zaznamenali.