V průběhu tohoto prvního prvohorního útvaru se již objevuje většina ze současných živočišných kmenů. Jsou to měkkýši, členovci, láčkovci, ale i první bezčelistní drobným rybkám podobní strunatci – tedy praobratlovci.Na konci permu (stádium prvohor) došlo k největšímu vymírání organismů v geologických dějinách. Postihlo jak mořský, tak suchozemský život. Na 80% čeledí prvohorních živočichů najednou zmizelo, i když je známo, že náznaky takových životních krizí se objevily již během permu.Éra paleozoika (prvohor) se dělí na šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Trvala zhruba 289 milionů let a zahrnuje období před 541 až 252 miliony lety.

Které rostliny jsou typické pro Prvohory : Během prvohor prodělalo obrovský vývoj. Ve starohorách a počátkem prvohor fotosyntetizovaly pouze řasy a sinice. Od poloviny prvohor se dostaly na souš první výtrusné rostliny.

Jací živočichové žili v prvohorách

polovině permu hlavně převládaly rostliny nahosemenné. Zvířena byla velice různorodá, hojní byli hlavonožci, graptoliti, koráli, trilobiti, lilijice či ramenonožci. Známy jsou i 1. obratlovci – bezčelistní (Agnatha).

Co žilo v druhohorách : Druhohorní fauna je bezpochyby ve znamení obrovských plazů, DINOSAURŮ, v jejich stínu se však začaly objevovat i jiní živočichové (savci), kteří později ve třetihorách přebrali žezlo. Objevili se i první žáby (trias), první ptáci (jura) či hadi (jura).

"Největší vymírání v geologické historii". Konec prvohor je poznamenán velkým vymíráním (96% mořských, 70% suchozemských). Trilobiti se ho ani nedožívají, ale čtyřčetní koráli, někteří brachiopodi, hlavonožci a mnoho dalších skupin je tímto postiženo.

250 mil let. "Největší vymírání v geologické historii". Konec prvohor je poznamenán velkým vymíráním (96% mořských, 70% suchozemských). Trilobiti se ho ani nedožívají, ale čtyřčetní koráli, někteří brachiopodi, hlavonožci a mnoho dalších skupin je tímto postiženo.

Co žilo v Prahorách

V prahorách existovaly bakterie, u některých se postupem času vyvinula fotosyntéza (vznikli předchůdci dnešních sinic). Díky fotosyntéze se dostával kyslík do atmosféry a mohly vzniknout organizmy se složitější stavbou buňky (eukaryotní organizmy, mezi které patří např. rostliny, živočichové či houby).Koncem devonu se objevují i první čtyrnožci – obojživelníci. Devon je dobou prvého velkého osídlení pevniny rostlinstvem (hojnost cévnatých rostlin a první lesy), bezobratlými živočichy i obratlovci. Do devonu spadá začátek viz variského (hercynského) vrásnění.„Dinosauři obecně žili nesmírně dlouho. Objevili se už na začátku svrchního triasu, tedy na začátku druhohor, tedy 235 až 230 milionů let před současností, a vyhynuli na konci křídy před těmi 66 miliony lety,“ doplnil Vladimír Socha.

Krokodýli před dinosaury

Viděly první obojživelníky vylézat na souš, zažili vládu dinosaurů, přežili i jejich zánik. Stejně starou skupinou hmyzu jsou i nepříliš oblíbení švábi. Před 240 až 220 miliony lety – tedy o pár milionů let dříve, než se vlády na Zemi ujali dinosauři, se ve vodách objevili krokodýli.

Co se stalo v Devonu : Vymírání v pozdním devonu není ani největší ani nejznámější očistou biomu, ale to neznamená, že byste ho chtěli zažít. Během periody mezi 375 až 360 miliony lety tehdy vyhubilo na 70 % dobových druhů. Nejslavněji se na zadní obrátila majorita druhů slavných trilobitů, kteří pozdním devonem přišla o svou dominanci.

Kdy žil Triceratops : MaastrichtTriceratops / Nejnovější fosilní doklad

Kdo přežil dinosaury

Na konci křídy spolu s dinosaury zřejmě žili i poměrně blízcí příbuzní dnešních ptáků, jako jsou například vrubozobí, hrabaví a pštrosi. Tito zřejmě přežili díky své schopnosti potápět se, plavat nebo vyhledat úkryt ve vodě a v mokřadech.

První dinosauři se zhruba před 245 miliony let vyvinuli z archosaurů (skupina pravěkých teplokrevných plazů, pozn. red.), kteří byli nejspíš malí a velmi pohybliví. Nejstarší dinosauři přímo doložení fosiliemi dosahují stáří asi 233 milionů let a byli objeveni na území Brazílie.Devon trval přibližně 55 miliónů let (asi před 410 až 355 mil. lety – viz str. 196) a klima se asi příliš nelišilo od dnešního (neexistovala velká zalednění).

Kdy byl Karbon : Karbon je geologický útvar prvohor (paleozoikum) z období cca 359–299 Ma před současností. Dělení karbonu se stále vyvíjí, nicméně se obecně dělí na: starší spodní karbon (mississip) a. mladší svrchní karbon (pennsylvan), přičemž uvažovaná hranice je .