Český novinář, spisovatel, vlastenec a politik. Přídomek Borovský, který Karel Havlíček začal používat, je odvozen od jeho místa narození (Borová). Studoval filozofii na univerzitě v Praze, poté vstoupil do pražského arcibiskupského semináře, z něhož byl v roce 1841 vyloučen.Karel Havlíček (politik)

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Narození	16. srpna 1969 (54 let) České Budějovice Československo
Choť	Lenka Havlíčková
Děti	dvě děti
Sídlo	Mníšek pod Brdy

V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Zum Elephanten (U slona, nebo U slonů), kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848, a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům.

Proč má Karel Havlíček Borovský dvě příjmení : není zkratkou druhého křestního jména, nýbrž jde o příjmení Havlíček, které nesmí být zkracováno, zatímco Borovský není příjmení, ale literární přídomek podle vesnice Borová, kde se Karel Havlíček 31. října 1821 narodil.

Co se stalo s Karlem Havlíčkem Borovským

Karel Havlíček Borovský zemřel na TBC v necelých pětatřiceti letech 29. července 1856. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.

Kde byl ve vyhnanství Karel Havlíček Borovský : Severoitalské městečko Brixen pulsuje vánoční atmosférou i přesto, že není zahaleno romantickou sněhovou pokrývkou. Přesně před sto šedesáti lety, 22. prosince 1851, sem přivezl spěšný koňský dostavník Karla Havlíčka Borovského, který tu strávil ve vyhnanství téměř tři a půl roku.

Část Vysočiny při horním toku řeky Sázavy je kraj Karla Havlíčka Borovského. Narodil se v Borové 31. října 1821 kupci Matěji Havlíčkovi a jeho ženě Josefíně Dvořákové, dceři sládka z Horní Cerekve.

Severoitalské městečko Brixen pulsuje vánoční atmosférou i přesto, že není zahaleno romantickou sněhovou pokrývkou. Přesně před sto šedesáti lety, 22. prosince 1851, sem přivezl spěšný koňský dostavník Karla Havlíčka Borovského, který tu strávil ve vyhnanství téměř tři a půl roku.

Co napsal Borovský v Brixenu

Tyrolské elegie je báseň Karla Havlíčka Borovského, která vznikla v době jeho internace v Brixenu. Jedná se o ostrou, útočnou satiru na rakouskou vládu a státní policii. Rukopis byl dokončen roku 1852, časopisecky pak dílo vyšlo v roce 1861.TuberkulózaKarel Havlíček Borovský / Příčina úmrtí

Karel Havlíček Borovský zemřel na TBC v necelých pětatřiceti letech 29. července 1856. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.Poté založil ještě časopis Slovan, ale i ten byl roku 1851 nucen přestat vydávat. V listopadu 1851 vyhrál soud, před kterým se zodpovídal za své články, přesto byl 16. prosince 1851 převezen do Brixenu, kde zůstal ve vyhnanství (konfinaci) až do roku 1855. Propuštěn byl krátce před svou smrtí.

Královéhradecký kraj má tu čest být rodištěm řady literárních velikánů. Mezi ně řadíme i sourozence Čapkovy – Karla Čapka, Josefa Čapka a Helenu Čapkovou, kteří se do historie našeho národa významně zapsali nejen svým dílem, ale především lidským rozměrem.

Co to je epigramy : Epigram je krátká báseň. Jedná se většinou o satiristickou báseň, která je na konci vtipně zakončená a to pointou. Epigram totiž řeší lidské chyby a nedostatky, které se projevují ve společnosti. Takové dílo může být rýmované, ale i nerýmované.

Čím se chtěl stát Karel Havlíček Borovský : Ve vyhnanství Havlíček nestrádal tělesně, ale duševně. Byl stranou dění a o Brixenu mluvil jako o "zkaženém hnízdě plném hlupáků a pokrytců". Ačkoli chtěl být spíš beletristou, v roce 1846 se stal redaktorem Pražských novin a České Včely. Rok předtím vyšlo další jeho slavné dílo Epigramy.

Kde je hrob Čapka

hřbitov Vyšehrad, PrahaKarel Čapek / Místo pohřbení

Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938

S manželkou Olgou Scheinpflugovou jsou pohřbeni na pražském Vyšehradě. Karel Čapek zemřel na plicní edém před 82 lety.

Karel Čapek

PhDr. Karel Čapek
Narození	9. ledna 1890 Malé Svatoňovice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. prosince 1938 (ve věku 48 let) Praha, Česko-Slovensko
Příčina úmrtí	Zápal plic
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov

Věčná vaše píseň: „Jaká slast milovati českou vlast! “ – Má-li však mít z vaší lásky zisku, nedávejte písně své do tisku. Odkud vzalo – zkouším žáky – jméno Rakous počátek – „Od raků, neb oni taky chodí pořád nazpátek!

Co sám nerad : "Co sám nerad, nečiň jinému!" žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy. Pokavad se z Čechů kacířství nesmeklo, měli v Čechách nebe a po smrti peklo. Co nám, Ferdinande, osud poslal tebe, máme v Čechách peklo a po smrti nebe. Zle, matičko, zle!