Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Nezletilému nepominutelnému dědici se musí dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu.Dědickým podílem ze zákona ve smyslu ustanovení § 479 o.z. je zákonný podíl vypočtený z celého dědictví a nejen z té jeho části, která se v daném případě dědí ze závěti.Nepominutelného dědice lze v souladu s občanským zákoníkem vydědit pouze ze zákonných důvodů, přičemž platí, že z jiných než v zákoně výslovně uvedených důvodů vydědění nemůže být zůstavitelem provedeno, jiné důvody nelze ani smluvně sjednat ani je třeba výkladem rozšiřovat.

Jaký je rozdíl mezi odmítnutím a vzdáním se dědictví : Při odmítnutí dědictví se na dědice, který dědictví odmítl, hledí, jako by nikdy dědicem nebyl, tzn. z dědictví mu neplynou žádná práva ani povinnosti. Kdežto vzdání se dědictví je ve své podstatě darování dědictví jinému dědici s tím, že dědici, který se dědictví vzdává, zůstanou zachovány určité povinnosti.

Kdo je neopomenutelným dědicem

Nepominutelný dědic nebo dříve neopominutelný dědic je osoba, která má nárok domáhat se i přes závěť svého zákonného dědického podílu nebo jeho části (tedy tzv. povinného dílu), pokud ovšem dotyčný nebyl platně vyděděn.

Kdo platí notáře při dědictví : Dědické řízení vede notář, kterého určí soud; vybrat si pro tento účel konkrétního notáře není možné. Odměnu notáře platí dědici, případně stát tehdy, kdy je dědictví předlužené.

Co spadá do dědictví

Předmětem dědictví bývají nejčastěji věci movité (předměty) a věci nemovité (domy, byty, pozemky), ale mohou do něj spadat také například autorská práva. V dědickém řízení je ale třeba vyřešit vše, co zemřelý vlastnil, a to jak výlučně (byl jediným vlastníkem), tak v podílovém vlastnictví.

Jediné, co nespadá do pozůstalosti, jsou např. práva a povinnosti, které jsou tak silně spjaté s osobou zůstavitele, že není možné aby přešly na někoho jiného. Problém samozřejmě je, že protože se pozůstalost bere jako celek, je možné, že dluhy budou stejně vysoké, jako hodnota majetku, případně jej budou převyšovat.

Kdo nemůže odmítnout dědictví

Každý dědic má právo dědictví odmítnout. Výjimkou je smluvní dědic, který se dědicem stal dědickou smlouvou, ten odmítnout nesmí.Příklad: Zesnulého přežila jedna dcera a tři vnoučata ze strany syna, který již zemřel. Dceři náleží polovina dědictví, zatímco vnoučata si mezi sebou musí rozdělit druhou polovinu – tedy tu polovinu, která by jinak náležela jejich otci.Děti zůstavitele a nedědí-li, pak jejich potomci (tj. vnuci, pravnuci zůstavitele atd.), jsou nepominutelnými dědici zůstavitele. Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

Peníze na účtu zesnulého sice budou patřit dědicům, ale pokud není k bankovnímu účtu zřízené dispoziční právo pro další osobu, k penězům se do skončení dědického řízení nedostanete.

Kolik dostane notář : Poplatek notáři při dědictví

odměna z prvních 500.000,-Kč	2%, minimálně však 2.000,-Kč
odměna z částky od 500.001,-Kč do 1.000.000,-Kč	0,9%
odměna z částky od 1.000.001,-Kč do 3.000.000,-Kč	0,5%
odměna z částky od 3.000.001,-Kč do 20.000.000,-Kč	0,1%
hodnota dědictví nad 20.000.000,-Kč nemá vliv na odměnu notáře

Kolik se platí notáři za dědictví : Poplatek notáři při dědictví

z prvních 500.000,-Kč	2%, minimálně však 2.000,-Kč
z částky od 500.001,-Kč do 1.000.000,-Kč	0,9%
z částky od 1.000.001,-Kč do 3.000.000,-Kč	0,5%
z částky od 3.000.001,-Kč do 30.000.000,-Kč	0,1%
z částky od 30.000.001,-Kč do 100.000.000,-Kč	0,05%

Co je to zcizení dědictví

Dědic může po smrti zůstavitele své dědické právo zcizit, tj. úplatně či bezúplatně převést na jinou osobu. Nabyvatel tímto vstupuje do práv a povinností náležejících k pozůstalosti. Smlouva o zcizení dědictví vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Částku hradí dědicové podle poměru toho, co z dědictví nabyli. Je jasné, že notář nebude pracovat zadarmo, proto se i ve chvíli, kdy je hodnota převáděného majetku téměř nulová, platí poplatek minimálně 1 000,- korun.Co spadá do dědictví

Předmětem dědictví bývají nejčastěji věci movité (předměty) a věci nemovité (domy, byty, pozemky), ale mohou do něj spadat také například autorská práva. V dědickém řízení je ale třeba vyřešit vše, co zemřelý vlastnil, a to jak výlučně (byl jediným vlastníkem), tak v podílovém vlastnictví.

Kdo zablokuje účet po smrti : BĚŽNÉ A SPOŘICÍ ÚČTY

Po smrti majitele jeho účty nezablokujeme ani nezrušíme. Ve zvláštním režimu fungují dál, a to až do konce dědického řízení. Už během této doby se můžete k penězům a platebním příkazům dostat. Záleží na tom, zda máte jako blízký zesnulého k účtu dispoziční práva.